Green Deal strana 2 z 3

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu 90' ČT24 opět odsoudil organizátory pondělního protestu zemědělců v Praze. Podle něj skrz demonstraci jen zhoršili veřejný obraz farmářů. Podle europoslance Martina Hlaváčka (ANO) ale je podstatné to, proč se zemědělci sjeli, tedy například vysoká míra byrokracie. Česká vláda podle něj stále může odstoupit od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050 a která některým farmářům vadí svými údajně přílišnými ambicemi.

Farmáři napříč Českou republikou se většinou shodují na tom, že české zemědělství má problémy. Řada z nich se ale přesto pondělní protestní akce v ulicích Prahy odmítla zúčastnit. Kritizováni byli především organizátoři akce, mezi které patřili předseda Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a Jan Veleba. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstrace pod jejich vedením sledovala jiné cíle než zájmy farmářů.

Zemědělci v Praze kritizovali evropskou zelenou politiku. Dopoledne se shromáždili před resortem zemědělství, kde mimo jiné volali po demisi ministra Marka Výborného (KDU-ČSL), později demonstrace pokračovala na Malostranském náměstí. Protestní jízda traktorů časně ráno částečně zablokovala magistrálu a v centru Prahy na chvíli omezila provoz tramvají. Větší dopravní problémy ale nezpůsobila. Velké zemědělské organizace se od pondělní akce už předem distancovaly a chystají vlastní. Hlavní část protestu na průtahu Prahou skončila po patnácté hodině, kdy stroje odjely.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

„Připravovaná akce je spíše symbolická, nechceme blokovat dopravu, nechceme nikoho omezit,“ uvedl na tiskové konferenci prezident Agrární komory Jan Doležal k chystaným čtvrtečním celoevropským protestům zemědělců, do kterých se zapojí i čeští zástupci. „Nejde zatím o protivládní akci. Je to akce namířená proti politice EU,“ dodal s tím, že traktory, které v některých okresech vyjedou do ulic, vyjedou mimo dopravní špičku. O případných protestech proti politice v Česku rozhodne komora na konci února, kdy jí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) potvrdí, zda se ve vládě podařilo vyjednat podporu návrhům na zlepšení stavu českého zemědělství.

Komplikace v dopravě v pátek na mnoha místech Polska způsobili zemědělci protestující proti politice Evropské unie v zemědělství nebo proti podle nich nedostatečným krokům vlády ohledně dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny.

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Evropská komise schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečné 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformaci průmyslu, oznámila po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na konferenci Green Deal Summit také ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Fiala na konferenci řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení nedokázal Green Deal nasměrovat země Evropské unie k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, řekl.

České textilky trápí nedostatek švadlen. Některé firmy teď dočasně využívají Ukrajinky, které do tuzemska utekly před válkou. Podnikatelé ale mají starosti o budoucnost, obávají se doby, kdy začnou vyučené švadleny odcházet do důchodu.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Vládní i opoziční politici komentují vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Ve svém posledním vánočním projevu z pozice hlavy státu vyjádřil podporu Ukrajině vůči ruské agresi nebo doporučil vládě, aby přijala návrhy, které pomůžou snížit schodek státního rozpočtu na rok 2023. Druhou polovinu svého projevu věnoval Zeman rekapitulaci svého politického působení, jak v čele ČSSD, tak republiky.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu zemí Visegrádské skupiny (V4) v Bratislavě. Podstatným faktorem energetické krize je takzvaný Green Deal, řekl český prezident Miloš Zeman po úterní schůzce. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko.

Pokud se o výhodnosti Zelené dohody (Green Deal) podaří přesvědčit Čechy, bude mít Evropská komise podle jejího místopředsedy Franse Timmermanse vyhráno a dokáže již přesvědčit každého. Na Green Deal summitu v Praze řekl, že zelená ekonomika nabídne více pracovních míst. Připustil však, že s transformací souvisejí rizika. Je podle něj potřeba zajistit, aby byla sociálně spravedlivá.

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v úterním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty. Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Zeman také kritizoval evropskou ekologickou politiku známou jako Green Deal a postavil se proti zpochybňování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.