Ekonomika strana 3 z 5

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsně schválila navýšení dluhového stropu. Podmínila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech, což podle agentury Reuters nejspíš odmítne Senát. Stejně jako prezident Joe Biden totiž jeho demokratická většina požaduje zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. Pokud se na navýšení nenajde shoda, nebude si od léta americká vláda moci půjčovat další peníze, což by ochromilo americké úřady a mělo vážné dopady na světovou ekonomiku.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Proces, ve kterém byl v úterý obžalován bývalý americký prezident Donald Trump, může ovlivnit výsledek republikánských primárek, ve kterých strana vybere svého kandidáta na prezidenta. Amerikanista Jakub Lepš v 90' řekl, že mu v současnou chvíli pomáhá. Zatím ale nejsou známa jména jeho vyzyvatelů. Pokud by se republikánským kandidátem stal, má podle komentátorů šanci vyhrát i volbu hlavy státu.

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Pro Čínu bude složité dosáhnout plánovaného růstu ekonomiky kolem pěti procent HDP, varoval čínský premiér Li Čchiang. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že tento cíl je již tak jedním z nejnižších za poslední desítky let. Li také bez bližšího upřesnění slíbil lepší podmínky pro soukromé firmy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Brexit je obrovskou šancí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl, myslí si premiér Rishi Sunak. Země si připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Jeho tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.

Kvůli útlumu stavebních prací očekávají podnikatelé v oboru náročný rok. Už na konci loňského roku produkce klesala. Snižuje se i počet vydaných stavebních povolení. Úbytek zájmu zejména menších stavebníků pozorují výrobci oken nebo prodejci stavebních materiálů, které oslovila ČT.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Posílit spolupráci zejména v ekonomických, migračních a bezpečnostních otázkách se zavázali prezidenti Mexika a Spojených států Andrés Manuel López Obrador a Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau na dvoudenním summitu, který skončil v noci na středu v mexické metropoli. Tématy jednání byla i ochrana životního prostředí, boj proti obchodu s drogami a posílení role žen.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Karel Diviš. Podnikatel v oblasti IT a bývalý sportovní redaktor oznámil svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách v lednu 2022. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 63 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra sice jeho kandidátku původně neregistrovalo pro množství neplatných podpisů, do volby ho ale vrátil Nejvyšší správní soud.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, dříve vykonával funkci premiéra a ministra financí. Očekávané rozhodnutí kandidovat na prezidenta dlouho odkládal, oznámil ho 30. října. O den později podpořilo jeho kandidaturu předsednictvo ANO. Přihlášku k volbám Babiš doložil podpisy 56 poslanců.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Danuše Nerudová. Ekonomka v minulosti vedla z pozice rektorky Mendelovu univerzitu v Brně, působila také v Komisi pro spravedlivé důchody a iniciativě KoroNERV-20. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámila na konci května. Je občanskou kandidátkou, svými podpisy ji podpořilo přes osmdesát tisíc lidí.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat kandidát SPD Jaroslav Bašta. V současnosti je členem Poslanecké sněmovny, v minulosti působil na postu ministra bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Během minulého režimu strávil dva a půl roku ve vězení za aktivity ve studentském hnutí, je signatářem Charty 77. Hnutí oznámilo jeho kandidaturu v první polovině září. Přihlášku k volbám doložil Bašta dvaceti podpisy poslanců z klubu SPD.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V rámci nového systému zdravotního a sociálního pojištění činily minimální odvody 990 korun měsíčně, přičemž průměrná měsíční mzda dosahovala zhruba 4600 korun. Pro živnostníky s více činnostmi navíc platilo, že pojištění museli odvádět za každou činnost zvlášť. Někteří lidé se proto obávali, že nová pravidla budou pro mnohé drobnější soukromníky likvidační.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

O státním dluhu, příspěvcích na děti, inflaci i vývoji mezd hovořil na tiskové konferenci ministr financí Ivan Kočárník. Právě státní dluh se stal zcela novou výdajovou položkou v návrhu zákona o rozpočtu ČR pro rok 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.