Diplomacie strana 5 z 5

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Vláda vyhodnocuje bezpečnostní rizika. Jedním ze scénářů bylo i to, že by se Ukrajina nedokázala ruské agresi bránit, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten přiletěl do New Yorku na zasedání OSN. Šéf české diplomacie také zdůraznil nutnost podpory válkou sužované země.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Ve věku 46 let náhle zemřel český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Dürr byl od listopadu na nemocenské a ze zdravotních důvodů se tehdy vrátil z Varšavy do České republiky. Kondolence vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i řada polských politiků v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

„Zažili jsme útoky ze strany Ruska – Vrbětice, Salisbury. Viděli jsme, jak se Rusové chovají,“ řekl v Událostech, komentářích nový velvyslanec Spojeného království v Česku Matthew Field k uplynulému roku, který poznamenala ruská invaze na Ukrajinu. Zmínil také brexit a hovořil i o svém zájmu o českou kulturu nebo otevřeném způsobu komunikace.

Česká republika by měla podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) lépe bojovat s obcházením protiruských sankcí. K tomu podle něj dochází od konce 90. let prostřednictvím některých mezinárodních firem. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák připustil, že je třeba proti obcházení sankcí zasahovat, zvlášť v souvislosti se státy sousedícími s Ruskem. Sankce přijaté po začátku války na Ukrajině jsou ale podle něj účinné a potřebné. V pořadu Otázky Václava Moravce náměstek rovněž odmítl, že by se česká strana chystala vyhostit ruského velvyslance.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku, řekl nově zvolený prezident Petr Pavel po středečním setkání s předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Pavel také uvedl, že jeho cílem není dělat samostatnou zahraniční politiku. Nejvyšší ústavní činitelé budou kroky podle něho konzultovat. O schůzku s novou hlavou státu stojí i další ministři.

Čínské ministerstvo zahraničí je silně nespokojeno tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, napsala agentura Reuters. Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že jako suverénní stát si sami rozhodujeme, s kým si zavoláme a s kým se budeme potkávat.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Zvolení Petra Pavla prezidentem přinese do česko-amerických vztahů obrovskou změnu, je přesvědčen analytik American Enterprise Institute Dalibor Roháč. V rozhovoru pro ČT24 řekl, že Pavlovi ve Washingtonu kromě znalosti angličtiny a smyslu pro humor pomůže i to, že „vypadá jako otec Toma Cruise“. Zvolený prezident může využít stále silného odkazu Václava Havla.

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.

Prezident Miloš Zeman hovořil v pondělí přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině.

Čína jmenovala nového ministra zahraničí. Stal se jím nynější velvyslanec v USA Čchin Kang, jenž nahradí dosavadního šéfa diplomacie Wanga I. Podle čínského státního rozhlasu se o změně na postu ministra zahraničí rozhodlo na zasedání stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. Wang I pravděpodobně převezme nejvyšší zahraničněpolitickou funkci komunistické strany, napsal zpravodajský server Bloomberg.

Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února příštího roku mírový summit, nejlépe na půdě OSN. Agentuře AP to řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Prostředníkem na jednáních, která by se měla uskutečnit v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

Bruselská policie v pondělí opět zasahovala v sídle Evropského parlamentu (EP) v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce, uvedl web Politico. Korupční skandál otřásá Evropským parlamentem od pátku. Několik současných či bývalých pracovníků čelí podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Ve vazbě je podle médií i řecká europoslankyně a místopředsedkyně EP Eva Kailisová, která byla údajně v neděli formálně obviněna z korupce. Řecký úřad pro boj proti praní špinavých peněz oznámil, že Kailisové zmrazil veškerý majetek, opatření se vztahuje i na její příbuzné.