Demonstrace strana 3 z 5

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

Desítky tisíc demonstrantů v pátek vyšly do ulic Budapešti kvůli udělení prezidentské milosti muži, který kryl případ roky trvajícího sexuálního zneužívání dětí. Podle agentury Reuters šlo o největší protivládní demonstraci za několik let. Protest na budapešťském náměstí Hrdinů zorganizovalo několik hudebních celebrit a internetových influencerů, takže demonstrace přilákala i mnoho mladých lidí, uvedla agentura Bloomberg.

Opozičního politika a oběť ruského režimu Alexeje Navalného si lidé připomínají u ruské ambasády v pražském Bubenči, kde se jich kolem páteční páté hodiny sešly asi dvě stovky. Květiny a svíčky pokládají i u nedaleké Vyhlídky Alexeje Navalného, ze které se stalo pietní místo.

Do provozu ostravské huti Liberty se vrátilo několik zaměstnanců. Firma se rozhodla zprovoznit linky vyrábějící svodidla. Vstupní materiál má zatím ze svých zásob, může ho ale i nakupovat od externích dodavatelů. Není tak závislá na prvovýrobě – tedy vysoké peci a koksárenských bateriích. Ty jsou totiž stále drženy v teplém útlumu. Všichni zaměstnanci dostali také výplaty za leden, Liberty na ně vynaložila tři sta milionů korun. Do Česka mezitím přijel majitel Liberty Sanjeev Gupta, aby jednal se společností Tameh Czech o obnovení dodávek elektřiny do ocelárny, píší Seznam Zprávy.

Aktivistu Jaroslava Popelku, který loni v březnu na protivládní demonstraci vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, čeká znovu soud. Žalobce ho k němu poslal za to, že se i přes zákaz pobytu objevil v Praze. ČT to potvrdil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Popelka za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky dostal kromě zákazu pobytu na území hlavního města také čtyřměsíční podmínku.

Protest proti čemukoliv patří k demokratické společnosti, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k demonstracím farmářů, které se v posledních týdnech odehrávají v mnoha evropských zemích. Výhrady farmářů ale podle něj směřují k evropským tématům a v Česku nemusí mít stejné obavy jako třeba ve Francii. Že jde zemědělcům hlavně o hledání řešení na úrovni EU, potvrdil v diskusi i předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Čeští zemědělci upozorňují na přemíru byrokracie, velké množství kontrol nebo kolísavé ceny komodit. To vše podle nich vede k nejistotě v podnikání. Na situaci upozorňovali už na několika protestních akcích a další chystají.

Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si nemyslí, že by se protesty evropských zemědělců rozšířily i do Česka, chápe však jejich frustraci z byrokracie. Europoslanec Martin Hlaváček (nestr. za ANO) vidí za nespokojeností farmářů jiné důvody – například i neřešenou situaci dovozu z Ukrajiny. Agrární analytik Petr Havel by uvítal, kdyby evropská zemědělská politika poskytla farmářům více podnikatelské svobody. Zaznělo to v pátečních Událostech, komentářích.

Příbuzní rukojmí unesených teroristy z Hamásu stupňují tlak na vládu Izraele. Kritizují přísun pomoci do Gazy, a dokonce blokují humanitární konvoje. Potom, co armáda omezila přístup k hraničním přechodům, se přesunuli ke klíčovému přístavu Ašdod, který slouží jako překladiště pomoci pro Gazu. Humanitární náklad podle protestujících míří k těm, kdo si ho nezaslouží.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Ve třicítce slovenských měst se ve čtvrtek v podvečer znovu konaly protivládní demonstrace. Protestující odmítají chystané změny v trestním právu, které kritizovaly i evropské instituce včetně Evropského parlamentu. V Bratislavě, kde protesty začaly už na začátku prosince, lidé znovu zaplnili velké náměstí v centru města. Potlesku se dostalo rodičům zavražděného novináře Jána Kuciaka, kteří se protestu účastnili.

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Na Slovensku pokračovaly opoziční a občanské protesty proti vládním návrhům na změny v trestním právu. Ve čtvrtek se demonstrace konaly ve dvacítce slovenských měst, Slováci ale demonstrovali například i v Brně, Praze, Paříži nebo Krakově. Demonstrantům vadí především snaha kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit Úřad speciální prokuratury. Obávají se, že Ficova reforma soudnictví ztíží potírání korupce v zemi. Slovenská sněmovna přitom hlasy vládní většiny rozhodla, že navrhované změny projedná ve zrychleném hlasování.

V kauze podmínky pro otčíma za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery zohlednil Krajský soud v Brně doznání pachatele, jistou míru sebereflexe i jeho závazky ke zbytku rodiny, kterou by z vězení nemohl podporovat. Případ označil za hraniční, kdy lze ještě na odsouzeného působit bez přímého výkonu trestu odnětí svobody. Odůvodnění poskytla mluvčí soudu Klára Belkovová. Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Před budovou soudu se ve čtvrtek v podvečer konala demonstrace za spravedlnost pro oběti znásilnění, na místě se sešlo asi 150 lidí.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.

Demonstrace nákladních dopravců ve čtvrtek narušila provoz v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali nájezdy na dálnici A15, spojující německou metropoli s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého. Dvoudenní akce vyvrcholí v pátek v poledne protestem u Braniborské brány.

Baškirského aktivistu Faila Alsynova, který brání tamější přírodu před těžaři, odsoudil ruský soud ke čtyřem letům ve vězeňském táboře. Formálně byl shledán vinným z šíření nenávisti kvůli vystoupení na loňské demonstraci proti těžbě zlata v Baškirské autonomní republice v ruském Povolží, uvedla stanice BBC. Odsouzení aktivisty provázel podle nezávislých médií mohutný protest, který přerostl v potyčky s policií.

Londýnem o víkendu prošla další mnohatisícová propalestinská demonstrace, policie přitom zadržela šest lidí za nenávistné projevy. Politici i zástupci židovské komunity upozorňují na rostoucí antisemitismus ve společnosti, a to včetně Kamily Kopřivové, která je historicky první Češkou, která se stala rabínkou a na svém postu slouží v Londýně.