Český statistický úřad strana 5 z 5

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v dubnu zpomalil na 7,7 procenta z březnových 9,5 procenta. Tržby obchodníků klesají dvanáctý měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby v maloobchodě v dubnu snížily o 0,3 procenta.

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.

Meziroční růst cen výrobců v průmyslu a stavebnictví v dubnu opět zpomalil, v zemědělství se téměř zastavil. V průmyslu ceny proti loňskému dubnu stouply o 6,4 procenta, stavební práce zdražily o 7,8 procenta a ceny v zemědělství vzrostly o 0,1 procenta. Růst cen tržních služeb pro podniky zrychlil na 6,6 procenta. Vyplynulo to z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových patnácti procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o dvě desetiny procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zmírnilo potřetí za sebou, inflace je nejnižší od loňského března, kdy rovněž činila 12,7 procenta.

Průmyslová výroba v České republice v březnu meziročně stoupla o 2,2 procenta po únorovém růstu o dvě procenta. Výsledek nejvíce ovlivnil automobilový průmysl, jehož produkce byla proti loňskému březnu o dvě pětiny vyšší. Také zahraniční obchod Česka skončil v březnu v přebytku, vývoz byl vyšší než dovoz o 15,9 miliardy korun. Meziročně je výsledek lepší o 28,1 miliardy korun. Naopak zrychlil pokles stavební výroby na šest procent z únorových 4,3 procenta. Nižší byla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství.

Tržby v maloobchodě se v březnu meziročně snížily nejvýrazněji od začátku roku. Pokles o 8,1 procenta, o němž informoval Český statistický úřad, je na úrovni loňského prosince, kdy teprve začínal propad tržeb zpomalovat. Nejvýrazněji klesl zájem o domácí potřeby a také počítačovou a komunikační techniku.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Premiér Petr Fiala (ODS) jednal se zástupci dodavatelů energií a úřadů o publikovaných cenách energií. Strany se shodly, že energetické firmy budou do budoucna dodávat úřadům širší data o cenách energií, než tomu bylo dosud. Vznikne také pracovní skupina, která určí podmínky. Skupina také bude v souvislosti se zveřejňovanými cenami energií jednat o případných legislativních změnách. Úřady dosud měly údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziročně o 10,2 procenta, což bylo nejméně od října 2021. V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Stavební práce oproti loňskému březnu zdražily o 9,4 procenta a tržní služby pro podniky o 5,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Zmínil, že se někteří obchodníci pokoušeli vyšponovat ceny na maximum. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v březnu podle statistiků meziročně stouply o 23,5 procenta.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Maloobchodní tržby v Česku v únoru v meziročním srovnání klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil na 6,4 procenta z lednových revidovaných 6,8 procenta. Meziměsíčně měli obchodníci tržby nižší o 0,4 procenta. Na svém webu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) má v plánu vytvořit větší tlak na zlevnění jablek a brambor, kvůli tomu, že u nich činí obchodní přirážka až 200 procent. V rozhovoru pro deník Blesk také zmínil, že u cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Během následujícího měsíce čeká ministr výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) a potravinářské inspekce k vysokým cenám potravin.

Vládní instituce loni hospodařily s menším deficitem než v předchozích dvou letech, veřejný dluh nicméně stoupl, a to z 42 na 44,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zaslal Český statistický úřad Eurostatu. Deficitní bylo loni zejména hospodaření ústředních vládních institucí a také zdravotních pojišťoven.

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

K sobotním komunálním volbám, které proběhly ve 33 obcích v Čechách a na Moravě, přišlo v průměru sedmdesát procent voličů. Téměř stoprocentní byla účast v Hradišti na Rokycansku, kde z 37 voličů nepřišel hlasovat pouze jeden. Naopak nejnižší účast byla ve Lhánicích na Třebíčsku, kde odvolilo 46,88 procenta ze 128 voličů, oznámil mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Loni v září v celorepublikových obecních volbách dosáhla průměrná účast 46 procent.

Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje ve středu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos naopak očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.