Bílý dům strana 3 z 5

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

Dcera bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka vypovídala před newyorským soudem v občanskoprávním procesu, v němž její otec čelí obvinění z podvodných podnikatelských aktivit. Exprezidentovi a jeho firmě Trump Organization hrozí stamilionová pokuta a doživotní zákaz podnikání ve státě New York.

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena po úterních státních volbách slaví. Ve Virginii získali kontrolu nad oběma komorami kongresu a v Ohiu uspěli se snahou uzákonit právo na potrat. Podle amerických médií výsledky ukázaly, jak silnou kartou přístup k interrupcím pro demokraty zůstává více než rok poté, co nejvyšší soud USA umožnil potraty zakazovat. Popularita šéfa Bílého domu mezitím soustavně klesá.

Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.

Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

U soudu v americké Georgii v pátek přiznal vinu další z lidí obžalovaných po boku amerického exprezidenta Donalda Trumpa z nelegálních zásahů do posledních prezidentských voleb v jihovýchodním státě USA. Někdejší poradce Trumpova volebního štábu Kenneth Chesebro podle dohody s prokurátory dostane pětiletou podmínku a mohl by být nucen svědčit v procesech s dalšími obžalovanými, informují americká média.

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

Bývalá právnička amerického prezidenta Donalda Trumpa přiznala vinu v kauze údajných snah o zvrácení výsledků prezidentských voleb ve státě Georgia, informovala ve čtvrtek agentura AP. Advokátka Sidney Powellová se tak stala druhým obviněným v rozsáhlém případu, který se dohodl s prokuraturou. Dostane šestiletý podmíněný trest, má zaplatit náhradu škody ve výši 2700 dolarů (přes 63 tisíc korun) a bude muset pravdivě vypovídat proti svým spoluobviněným, pokud k tomu bude vyzvána.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Ruské síly se dál snaží prorazit ukrajinskou obranu u Avdijivky na východě Ukrajiny, sdělil na Facebooku generální štáb ukrajinské armády. Ukrajinské síly podle něj za poslední den odrazily asi dvacet ruských útoků v této oblasti. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze války na Ukrajině upozornil, že ruské armádní vedení se patrně snaží v informačním prostoru diskuze o ruské ofenzivě u Avdijivky omezit.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.

Americký prezident Joe Biden dobrovolně vypovídal v případě, ve kterém se vyšetřuje jeho zacházení s utajenými dokumenty. Oznámil to podle agentur Bílý dům. Biden odpovídal na otázky vyšetřovatelů v neděli a pondělí.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Spojené státy chtějí ukrajinským obráncům dodat tisíce zabavených íránských zbraní a munice. Válčící zemi to pomůže zmírnit její nedostatek na bojišti. Podle oficiálních informací Washington už Ukrajině poslal více než milion kusů munice, kterou američtí námořníci zabavují na neoznačených rybářských lodích. Íránské revoluční gardy takto zbraně a náboje pašují do Jemenu.

Odvolaný předseda americké Sněmovny reprezentantů, republikán Kevin McCarthy, se o post znovu ucházet nebude. Svým spolustraníkům to oznámil na jednání několik hodin po svém odvolání. Jedna z nejvyšších amerických ústavních funkcí je prozatímně obsazená McCarthyho spojencem ze Severní Karolíny Patrickem McHenrym. Bílý dům mezitím vyzval dolní komoru Kongresu k urychlenému obsazení pozice. Republikáni nicméně o novém předsedovi hodlají hlasovat až příští týden, píše stanice CNN.

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Republikán Kevin McCarthy přišel o funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů, když návrh na jeho odvolání vedle hrstky stranických rebelů podpořili všichni hlasující kongresmani Demokratické strany. McCarthy byl teprve třetím šéfem zákonodárné komory, který byl v jejích 234 let dlouhých dějinách vystaven pokusu o odvolání, a jako první z této bitvy odchází poražený, napsal list The New York Times. Prozatímním předsedou byl jmenován republikán Patrick McHenry.

Bývalý úředník a volební pozorovatel Scott Hall u soudu přiznal vinu v kauze narušení prezidentských voleb z roku 2020 v americkém státě Georgia. Je prvním, kdo v případu, ve kterém je obviněných dalších osmnáct lidí včetně někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, přiznal vinu. V pátek o tom informovala agentura AP s tím, že Hall přijal dohodu s prokuraturou. Agentura dále poznamenala, že obviněný má dostat pětiletý podmíněný trest, Hall navíc souhlasil, že bude vypovídat v dalším řízení. Kromě toho bude muset zaplatit pokutu pět tisíc dolarů (v přepočtu 115 500 korun).

Republikánští uchazeči o nominaci pro prezidentské volby se střetli v druhé televizní debatě. Donald Trump, který má ve straně jasně nejvyšší preference, se nezúčastnil a vyrazil do Michiganu. Bývalého šéfa Bílého domu za to kritizoval floridský guvernér Ron DeSantis i někdejší guvernér New Jersey Chris Christie, jenž Trumpa obvinil z toho, že se bál dorazit. Výtky mířily v debatě, která se točila mimo jiné kolem imigrace, ekonomiky či zdravotnictví, také na nynějšího prezidenta Joea Bidena.