Armáda strana 5 z 5

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny takzvaných DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. NÚKIB o tom informoval na webu. V kybernetickém prostoru odrážela řadu útoků také armáda, Velitelství informačních a kybernetických sil podle informací na jeho sociální síti řešilo loni přes 207 tisíc událostí.

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Spojené království provedlo úspěšnou zkoušku své první laserové zbraně. Londýn doufá, že využije systém DragonFire (Dračí oheň) jako budoucí levnější alternativu k raketám. Laserová zbraň je natolik přesná, že dokáže zasáhnout minci z kilometrové vzdálenosti, cituje server BBC britské ministerstvo obrany. Zbraň by mohla být součástí válečných lodí, které by tak účinněji likvidovaly drony, jejichž využití v konfliktech sílí.

Společnost OpenAI potichu ze svých zásad odstranila zákaz, který zapovídal, aby poskytovala své umělé inteligence (AI) armádám. Jejích služeb bude nově využívat americká armáda, zkoumat chce, zda by AI nepomohla zabránit sebevraždám veteránů. Podle analytiků změna regulí otevírá firmě nové možnosti a nové trhy.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Česká armáda v jihočeském Vojenském újezdu Boletice rozšiřuje bojeschopnost pro 21. století. Vojáci zkoušejí nové obrněné transportéry i dosud nevyzkoušené operace s drony. Právě tam se mohou připravit i na misi v Pobaltí, šumavský terén totiž staví před vojáky řadu výzev.

Česko nebude vracet Ukrajince v odvodovém věku zpět do jejich vlasti. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to řekl ČT v souvislosti s chystaným mobilizačním zákonem na Ukrajině. Tamní armáda chce povolat do zbraně dalšího až půl milionu lidí.

Norská princezna Ingrid Alexandra zahajuje svůj první řádný vojenský výcvik v nejsevernější části země, příštích dvanáct měsíců stráví nasazena v ženijním praporu. Devatenáctiletá aristokratka je nejstarším potomkem následníka norského trůnu, korunního prince Haakona, a po něm je i druhým člověkem v nástupnické linii.

V Rusku roste počet žen, které žádají návrat svých mobilizovaných mužů z války na Ukrajině. Hnutí s názvem Cesta domů na sociální síti Telegram v současnosti aktivně podporuje skoro čtyřicet tisíc manželek a matek povolaných vojáků. Ti narukovali loni v září, kdy ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Celkem muselo obléct vojenskou uniformu 318 tisíc Rusů.

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.

Spojenecká letadla pravidelně mapují vzdušný prostor Severoatlantické aliance. Kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině hlídkují především u hranic s těmito dvěma státy. Vstříc ruským letadlům, která se příliš přiblížila ke spojeneckým zemím, vzlétly tryskáče v roce 2022 více než pětsetkrát. Loni bylo takových letů o dvě stě méně. Odborníci to vysvětlují větším posílením ukrajinské protivzdušné obrany západními zbraněmi.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Ekvádorský prezident Daniel Noboa vyhlásil v zemi stav „vnitřního ozbrojeného konfliktu“ a nařídil armádě vést bojové operace proti zločineckým gangům. Píší to agentury EFE a AFP. Prezident zveřejnil rozhodnutí poté, co ozbrojenci přerušili živé vysílání státní televize TC, a po vlně násilí, která následovala po vyhlášení mimořádného stavu. Policie podle médií ozbrojence z televize zadržela.

Ruské invazní síly nedávno postoupily v ukrajinské Záporožské oblasti a znovu obsadily některé pozice, které ukrajinská armáda osvobodila během letošní letní protiofenzívy, píše ve své poslední analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Jeho analytici se domnívají, že ruský postup nyní není významný, ale může se jím stát, pokud se Kyjevu nedostane západní podpory. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Ukrajinci dál rozšiřují předmostí na levém břehu Dněpru.

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Spojené státy posílí takzvané Malé síly na Tchaj-wanu jako signál Číně, která kolem ostrova zintenzivňuje vojenské manévry. Americké jednotky se rozrostou ze sto na dvě stě mužů a žen. Jejich úkolem je hlavně pomáhat s výcvikem tchajwanské armády. Hlavní americké síly v oblasti mají základny nedaleko na japonské Okinawě. Česká televize natáčela cvičení japonské armády s americkou polní nemocnicí.

V rámci odklonu od tradic ruského agresora řada ortodoxních Ukrajinců slaví Vánoce v pondělí, tedy 25. prosince. Země si přitom dosud stejně jako Rusko svátky připomínala podle juliánského kalendáře. V něm Vánoce připadají až na 7. ledna. I tuto tradici válka změnila, stejně jako život v mnoha rodinách. K oslavám se na snímcích během štědrovečerní bohoslužby připojili i vojáci poblíž frontové linie u Kupjansku.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Česká armáda hodlá posílit protivzdušnou obranu a zvýšit počet vojáků, skokově to ale nejde, řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v Událostech, komentářích. Připustil, že armáda má rezervy v technice, výzbroji i zásobách, má ale „dobré lidi“.

Armáda chce v následujících deseti letech nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla nebo dopravní vrtulníky. Plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení. Vyplývá to z koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou ve středu schválila vláda. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech, aktualizuje se každých pět let.

Kyjev řeší problém s nedostatkem vojáků. Většina Ukrajinců ochotných bojovat už narukovala a armáda těžko shání další. Úřady proto chtějí přijít s reformou, která má nábor zjednodušit. Odvody ale pořád trápí silná korupce, kdy se vojáci snaží z branné povinnosti vykoupit, informuje z Ukrajiny zpravodaj ČT Jan Řápek.

Vláda v příštím roce zmrazí platy vojáků. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní je dobře, že se povedlo zařídit, aby se jim platy nesnižovaly, přestože musí snížit objem platů občanských zaměstnanců ministerstva. Celkový rozpočet resortu přitom v příštím roce vzroste o pětatřicet procent a dosáhne rekordních víc než 151 miliard korun. Vláda z této částky pošle na platy 21,5 miliardy.