Archeologie strana 3 z 5

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Vědcům se podařilo dekódovat text kletby z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat do období asi 1400 až 1200 před naším letopočtem. Olověný amulet nebylo možné mechanicky otevřít bez jeho fatálního poškození. Experti proto k přečtení textu využili rentgenovou počítačovou tomografii včetně virtuálního narovnání tabulky. Na mezinárodním výzkumu se významně podílel Daniel Vavřík z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Pracovníci peruánské plynárenské společnosti objevili při výkopových pracích v metropoli Limě osm mumií a předměty z dob před vznikem říše Inků. Archeologové se domnívají, že se nálezy datují do období existence kultury zvané Ichma, která se zformovala kolem roku 1100 a rozšiřovala se údolími na území dnešního hlavního města, dokud nebyla koncem patnáctého století začleněna do říše Inků.

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Archeologové při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 našli přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

V památníku Jana Žižky z Trocnova se v pátek otevřel nový archeoskanzen za více než padesát milionů korun. Objekt představuje repliku vesnice vrcholného středověku a připomíná dobový život a stavby. Informovali o tom zástupci Jihočeského muzea a Jihočeského kraje. Veřejnost si zatím nemůže prohlédnout kompletní skanzen, spodní část ještě není hotová. Otevře se možná příští rok.

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně sedm tisíc let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Nález oznámili pracovníkům Slováckého muzea, kteří se na místě v červenci a srpnu věnovali záchrannému archeologickému výzkumu. V tiskové zprávě to novinářům sdělila mluvčí muzea Petra Bubeníková.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Nové výzkumy stále častěji naznačují, že ženy lovily v pravěku podobně často a úspěšně jako muži. Ale jak to je možné, když muži měli objektivně větší sílu v horních končetinách, které vrhají zbraň? Britská studie naznačuje, že našla odpověď.

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.

Korálky, ozdobné spony, vzácné stříbrné mince z Itálie, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Tyto artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě.

Pozůstatky několika staveb ze středověku nalezli archeologové při výstavbě silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah Turnovem. Usedlost je zřejmě starší než první písemná zmínka o Turnovu, která je z roku 1272.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, informovalo muzeum.

Archeologové našli v nizozemském městě Tiel rituální místo staré asi čtyři tisíce let. Svatyně se skládala z několika kulatých mohyl a byla nejspíš zasvěcena Slunci, oznámilo město na jihovýchodě země a zveřejnilo vizualizaci.

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

V Německu se povedlo najít bronzový meč vyrobený před více než třemi tisíci lety. Je ale tak zachovalý, že se „leskne jako nový“, tvrdí úředníci.

Kozy byly podle nového výzkumu prvním hospodářským zvířetem, které člověk domestikoval. Stalo se to v dnešním Íránu, ale bylo to složitější, než se dříve zdálo.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Nález zlomků nádoby lze označit v České republice za mimořádný. Podle vědců jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na našem území.