Andrej Babiš strana 4 z 5

Andrej Babiš na sněmu ANO v Praze obhájil pozici předsedy strany, získal asi 90 procent platných hlasů. Obdržel nominaci ze všech čtrnácti krajů, stejně jako první místopředseda Karel Havlíček. I on funkci bez problémů obhájil. Neměli protikandidáty. Delegáti následně zvolili i čtyři řadové místopředsedy, novým se stal poslanec Robert Králíček. Babiš v dopoledním projevu prohlásil, že loni zvažoval konec v politice. Osočil současný kabinet z neschopnosti. Za úkol ANO označil návrat do vlády. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že neusiluje o voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale o zrazené voliče vládních stran. Za ideální by pokládal zisk nadpoloviční podpory ve volbách.

Bývalý premiér Andrej Babiš obhájil pozici předsedy opozičního ANO, které vede nepřetržitě od založení v roce 2012. V rozhovoru pro ČT označil za současný hlavní cíl vítězství v příštích sněmovních volbách. Nevyloučil přitom, že by znovu usiloval o post premiéra. Chce také přesvědčit příznivce svého hnutí, aby víc než dříve přišli k červnovým volbám do Evropského parlamentu.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

„Dělá ze sebe trochu popleteného profesora, ačkoliv to není možné, aby člověk jeho inteligence nevěděl, že vkládá peníze do instituce, která je – v uvozovkách – pračkou peněz,“ prohlásil na konto předsedy vlády Petra Fialy (ODS) místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Premiérův stranický kolega a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda uvedl, že kolem Fialy v tomto ohledu „není jediná pochybnost“. O kauze debatovali v pořadu Události, komentáře.

„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.

Vládní většina v pátek neumožnila konání mimořádné schůze k podílu premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně. Po třech a půl hodinách projevů zákonodárců s přednostním právem neměla opozice dostatek hlasů pro schválení programu jednání. Poslanci z hnutí ANO a SPD Fialu kritizovali, protože by jako předseda vlády měl podle nich mít o svých financích přehled. Premiér uznal, že majetkové přiznání vyplnil špatně, tvrdí ale, že nic trestného neudělal.

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.

Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Babiš v reakci uvedl, že slovenský Ústavní soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí ve sporu ohledně StB žalovat jinou instituci. To už udělal. V kauze evidence u StB se prý bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

V kauze Čapí hnízdo by příští týden mohly zaznít závěrečné řeči, vyloučit nelze ani vyhlášení rozsudku. ČT to řekl Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který příští středu případ po zrušení osvobozujícího verdiktu znovu otevře. Obhájce obžalovaného expremiéra Andreje Babiše (ANO) navrhl výslech nového svědka Tomáše Kohoutka. Jde o bývalého člena představenstva firmy, od které Babišovi příbuzní získali akcie Farmy Čapí hnízdo. Obžalobě čelí i Babišova někdejší poradkyně Jana Nagyová, oba vinu odmítají.

Vláda je ve sporu o národního zmocněnce pro zavedení eura. Obsazení tohoto postu požadují Starostové, Piráti, TOP 09 i lidovci. Podle nich by měl otevřeně vysvětlovat výhody i nevýhody přijetí společné evropské měny. ODS se naopak staví jednoznačně proti. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je funkce v tuto chvíli zbytečná. Starostové a Piráti zároveň chtějí přijímání eura zrychlit a prosazují, aby vláda už příští rok rozhodla o částečném navázání kurzu koruny na společnou evropskou měnu. Brzký vstup do systému takzvaných směnných kurzů ERM II ale ODS zásadně odmítá.

Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka může převzít ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) mediální skupinu Mafra, provozovatele rozhlasových stanic firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nabylo v pondělí právní moci, uvedl úřad na síti X.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který ukládá prodejcům zbraní hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Poslanci v pátek navzdory nesouhlasu resortu vnitra do vládního návrhu vložili dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek. Normu nyní dostane k projednání Senát. Dolní komora rovněž schválila, že použití vojenské munice zřejmě bude mít vlastní zákonná pravidla. Podpořila také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz nebo pravidla pro správce nesplácených úvěrů.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.

Vládní politici uvítali rozhodnutí Ústavního soudu ohledně snížené valorizace penzí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) argumenty vlády obstály, nález soudu je důležitý pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Ministr vnitra Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poznamenali, že vysvětlení soudu bylo velmi srozumitelné. Předsedu opozičního ANO Andreje Babiše verdikt zklamal, ANO podle něj udělalo pro důchodce maximum. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury rozhodnutí soudu není lidsky správné.

Firma Schrom Farms z holdingu Agrofert vrátila státu dotaci 1,6 milionu korun, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál a server iROZHLAS.cz. Evropská komise v minulosti ve svém auditu označila za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády. Podle auditorů Babiš rozhodoval o záležitostech týkajících se fondů EU a zároveň dál ovládal Agrofert, ačkoliv akcie svých firem vložil kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Člen komise pro hybridní hrozby Poslanecké sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) a člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Josef Bělica (ANO) mají oba za to, že některé projevy umělé inteligence, například takzvané deep fakes, jsou novou hrozbou moderní doby a je nutné s nimi bojovat, ať už zákony nebo osvětou. Zároveň ale mají nové technologie i řadu pozitivních využití, shodli se v pořadu Události, komentáře.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Předseda ANO Andrej Babiš zmírnil svůj výrok o občanech Rakouska, který ve středu pronesl v Poslanecké sněmovně na schůzi věnované korespondenční volbě. Jeho označení obyvatel sousedního státu slovem „magoři“ vzbudilo pozornost i za hranicemi. Předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) označil Babišovy výroky za nehorázné, jeho stranický kolega Jan Jakob se za ně omlouval. Opoziční lídr později uvedl, že výrok nebyl určen rakouským občanům, ale tamní straně Zelených.

Přesně před rokem padl nepravomocný osvobozující verdikt v dotační kauze Čapí hnízdo. Andrej Babiš (ANO) i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (ANO) byli zproštěni obžaloby z údajného padesátimilionového dotačního podvodu. To už ale neplatí, odvolací soud verdikt zrušil a žalobci chtějí v novém řízení prokázat, že podnik byl účelově vyvedený z holdingu Agrofert.