Patnáctou sobotu v řadě protestovaly tisíce Francouzů proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Policie po střetech s demonstranty ve žlutých vestách zadržela několik desítek z nich. Jen v hlavním městě bylo podle agentury Reuters v ulicích skoro šest tisíc lidí.
Po celé zemi se do protestů zapojilo necelých 47 tisíc lidí, z toho v Paříži 5800. Na počátku protestů to přitom bylo i přes 200 tisíc. Postupný úbytek demonstrantů byl patrný několik víkendů za sebou. Tentokrát jich ale bylo oproti druhé únorové sobotě víc.
„Jsme v situaci, kdy prezident očividně chce oddálit jakékoliv rozhodnutí ohledně demokracie v naší zemi. Chtěl zorganizovat tu “Velkou debatu„. Podle mě je to zdržovací taktika, která nás bohužel neposunula dopředu,“ řekl protestující Olivier Francois.
Na několika místech se strhly potyčky mezi demonstranty a policií. Na náměstí Trocadéro použila k rozehnání davu slzný plyn. Dva lidé byli zraněni. „Potřebujeme zkusit zvětšit ty protesty, možná dělat jich víc. Víc než jen soboty a opravdu se zaměřit na víc strategická místa,“ uvedla další z protestujících Shannon Durkinová.
Na samém počátku protestů loni v listopadu bylo jejich spouštěčem plánované zvýšení daní na pohonné hmoty. Postupně se přidávaly další ekonomické problémy, třeba vysoké náklady na bydlení.
Prezident sází na debatu
Protestující tlačí na Emmanuela Macrona, který je prezidentem od května 2017, aby situaci změnil nebo z úřadu odstoupil. Macron inicioval v reakci na akce žlutých vest celonárodní debatu. Ta započala v polovině ledna a je zhruba ve své polovině.
„Pro mě je cílem této debaty zaměřit se na to, abychom znovu vytvořili konsenzus, který potřebujeme. Rozvážností, zmírněním našich postojů k určitým věcem, přidáním a napravením věci, které jsme čas od času udělali v posledních několika letech nebo desetiletích. Především vytvořením národní dohody, kerou musíme vybudovat společně,“ uvedl prezident.
Část opozice ale kritizuje, že jde pouze o skrytou kampaň před květnovými volbami do evropského parlamentu. Například předseda strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon soudí, že lidé nejsou z debaty až tak nadšení. „Lidé chtějí rozhodovat.“
Nejsme antisemité
V Paříži se zase někteří lidé ve žlutých vestách snažili distancovat od projevů antisemitismu, které byly k vidění na protestech minulý víkend, kdy se během pařížského protestu stal terčem protižidovských urážek konzervativní filozof Alain Finkielkraut.
„Když už nás vláda nedokáže zastavit, snaží se nám dát nálepku antisemitismu,“ řekl agentuře AFP účastník pařížského pochodu Karim, který se od protižidovských projevů distancoval nápisem na své vestě. Antisemitismus je podle něho stejně jako násilné projevy záležitostí hrstky jedinců a většina žlutých vest prý hodlá pokračovat v poklidných protestech.
