Když v roce 1991 zemřel Serge Gainsbourg, celá Francie plakala, neboť tato země miluje své prokleté básníky. Gainsbourg patřil mezi ty nejslavnější, přestože Francouze provokoval i několikrát urazil, což se mu povedlo hlavně parodií Marseillaisy v rytmu reggae. Byl ale skandalista a provokatér stejně jako skvělý hudebník a umělec. Do české distribuce právě přichází pozoruhodný film o jeho životě pod názvem Serge Gainsbourg: Je t´aime (Gainsbourg (Vie Héroïque).
Recenze: Pravdivý obraz Serge Gainsbourga na základě lží
Příběh kontroverzního umělce natočil jako svůj celovečerní debut režisér Joann Sfar, který je autorem oblíbených komiksů. Tato jeho původní profese film velmi ovlivnila. Režisér totiž jakoby bravurní kreslířskou technikou lehce spojuje reálné prvky života s nereálnými představami. Umělecká fantazie se tak zhmotněle prolíná s životem a naopak. Tento přístup nejenom přináší možnost filmovým jazykem odhalit skrytý svět hlavní postavy, ale zároveň dodává filmu působivou a originální atmosféru.
Originální režijní rukopis podtrhuje také střih, jenž je ovšem obsažen už ve scénáři. Tak jako v komiksu je významová esence konkrétní situace zachycena v jednom okně, ve filmu se odehraje v jedné scéně. Například, když Gainsbourg přichází za Juliette Gréco, v jedné sekvenci se odehraje seznámení, vznik písně i konečný rozchod. Takto jsou vlastně koncipována všechna životní setkání hlavního hrdiny, ať už je to s milenkami, uměleckými souputníky či dokonale vykreslená rodina. Forma obrázkového kaleidoskopu, obohacená o filmově působivou poetiku, je základním stavebním prvkem filmu. Není zapotřebí nic vysvětlovat, dohrávat a předehrávat.
Režisérovi nešlo o zachycení pravdivého života umělce, ale o jeho životní postoj. Sám k tomu řekl: „Znám detaily Gainsbourgova života stejně dobře jako pihy na vlastním těle, ale rozhodně jsem nechtěl natočit realistický nebo pseudodokumentární film. Ten film je plný lží, protože lži miluju. Gainsbourg bývá prezentován jako gauner, miláček nebo sexem posedlá osobnost, já z něj stvořil bohatýra,“ říká režisér.
Reportáž Maria Kubaše (zdroj: ČT24)
Český divák se konečně může díky tomuto filmu seznámit s bohémem Gainsbourgem, kterého většinou znal jen jako autora tehdy skandální písně Je t’aime… moi non plus. Nejprve ji prý nazpíval se svou tehdejší milenkou, hvězdnou Brigitte Bardotovou, ale po rozchodu na její přání udělal novou variantu – sólovou. Do roka nahrál stejný song se svou další životní partnerkou, opět herečkou, Jane Birkinovou. V jejich verzi se píseň stala nesmrtelnou, přestože ji v několika zemích kvůli silně erotickému zabarvení zakázali.
- Serge Gainsbourg: Je t´aime autor: ČT24, zdroj: Wikipedia
- Serge Gainsbourg: Je t´aime autor: ČT24, zdroj: Wikipedia
Serge Gainsbourg měl ovšem záběr širší, kromě toho, že byl nadaným kreslířem, hudebně obsáhl mnohé žánry. Od jazzu přeběhl k blues, zkusil funk a nechal se inspirovat latinskoamerickou hudbou. Šíře jeho záběru se ukázala především v hitech, které složil pro cizí interprety, pro svůj vlastní repertoár zůstal věrný francouzskému šansonu, byť v originálním uchopení.
Působivost filmu podtrhují i výborné herecké výkony v čele s Ericem Elmosninoem, který vypadá i hraje tak, jako kdyby byl sám alter egem skutečného Gainsbourga. Bardotovou hraje modelka Laetitia Casta, v roli Birkinové se připomene Lucy Gordonová, která krátce po natáčení spáchala sebevraždu. Zpěvačku Juliette Gréco představuje Anna Mouglalisová, básníka Viana Philippe Katerine a tvůrce filmu Joann Sfar se tu objeví jako písničkář a básník Georges Brassens.