Téma Volby do Evropského parlamentu

Kandidátní listiny
Zdroj: ČSÚ

Kandidáti do Evropského parlamentu debatovali o Green Dealu, přijetí eura či životní úrovni

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byly Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Je třeba být víc jako Švýcarsko, včetně změny ústavy, říká Tomáš Raždík ze Švýcarské demokracie

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. První místopředseda hnutí Švýcarská demokracie chce opakovat referendum o vstupu do Evropské unie za podle něj férovějších podmínek, než tomu bylo v roce 2004. Za velký vzor fungování státu si bere Švýcarsko, k jehož podobě by chtěl Česko přiblížit, například i prostřednictvím změny ústavy.

Chceme podporovat mladé lidi. Koruna je ekonomická bariéra, míní Beno Ge z Liberální aliance nezávislých občanů

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Beno Ge (nestr.), člen kandidátky Liberální aliance nezávislých občanů, uvedl, že strana si klade za cíl podporovat mladé lidi, zároveň bude usilovat o větší integraci v rámci EU. Koruna je podle něj ekonomickou bariérou Česka. Je tedy pro přijetí eura. V souvislosti s Green Dealem zmínil, že jde o dobrou myšlenku, která ale má své mouchy. Souhlasí také s pomocí Ukrajině.

EU se od našeho vstupu změnila, bylo by vhodné referendum o setrvání, míní Martin Urza z Urza.cz

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.

Migrace či bezpečnost platí za dominantní témata eurovoleb v Itálii, Litvě, Nizozemsku i Rakousku

Bezpečnost, migrace i nespokojenost občanů se směřováním Evropské unie jsou hlavní témata v řadě evropských zemí pro nadcházející volby. Na situaci tentokrát v Itálii, Rakousku, Litvě a Nizozemsku se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Green Deal jsou pouta na rukách evropské ekonomiky, míní Rajchl z PRO 2022

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany PRO 2022 a lídr kandidátky PRO – Jindřicha Rajchla Jindřich Rajchl zmínil, že je pro zrušení Green Dealu, protože ho považuje za pouta na rukách evropské ekonomiky. Dále se strana chce v europarlamentu zabývat tématem bezpečnosti, s čímž souvisí migrace. Česko by mělo migrační pakt jednoznačně odmítnout, řekl. Stejně tak odmítá přijetí eura, které by se podle něj stalo ocelovým řetězem na krku Česka. Důležitým tématem je podle něj také suverenita země. Chce, aby si Česko mohlo o vlastních věcech rozhodovat v Praze.

Brusel doufá v účast mladých u voleb, ti mnohde tíhnou k extrému

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Migrační pakt je nástroj superstátů, které dlouhodobě nezvládají situaci u sebe, míní Majerová kandidující za SPD a Trikoloru

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu (EP), dostávají postupně prostor na ČT24. Předsedkyně strany Trikolora a kandidátka do EP za SPD a Trikolora Zuzana Majerová v rozhovoru sdělila, že by v případném referendu k vystoupení z EU hlasovala pro, Česko by si ale podle ní tento akt nemohlo dovolit samostatně. Shodu by chtěla najít v součinnosti s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Také sdělila, že Trikolora naprosto zásadně odmítá migrační pakt.

Chceme výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat dotace na dopravní infrastrukturu, řekl předseda strany Mourek Špringr

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Chceme podpořit aktivity směřující k reformě práva EU, říká Laudát z Klubu angažovaných nestraníků

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.

Do eurovoleb zbývá měsíc. Očekává se posílení euroskeptiků i pravice

Na 370 milionů obyvatel členských států Evropské unie si už za měsíc vybere 720 zástupců do Evropského parlamentu, z toho bude 21 Čechů. Půjde o první hlasování po odchodu Velké Británie z EU, pandemii covidu a zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Po eurovolbách se obmění i složení Evropské komise.

V Německu se zvyšuje agresivita vůči politikům. Pachatele útoku na Eckeho policie dopadla

Zemští ministři vnitra řeší v Německu, jak zabránit násilným útokům na politiky. Reagují tak na sérii násilí z posledních dnů. Ke zvažovaným opatřením patří víc policistů na politických akcích i lepší ochrana soukromí politiků.
8. 5. 2024|

Lídra saské sociální demokracie do eurovoleb napadli a těžce zranili neznámí útočníci

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho v pátek večer v Drážďanech zaútočili neznámí pachatelé a těžce ho zranili. Podle agentury DPA o tom v sobotu informovala policie. Německý kancléř Olaf Scholz útok na europoslance ze své strany důrazně odsoudil. Vyjádřil rovněž znepokojení nad tím, že podobné násilné činy jsou podle něj na vzestupu a ohrožují demokracii.
4. 5. 2024Aktualizováno4. 5. 2024, 21:19|

Zahradil, Charanzová či Pospíšil se loučí s europarlamentem

Europoslanci se tento týden ve Štrasburku sešli naposledy před červnovými volbami. Pětileté funkční období poznamenaly pandemie covidu-19 a ruská agrese proti Ukrajině, ale i odchod Velké Británie nebo korupční skandály. Zákonodárci schválili asi 450 legislativních návrhů, což je dosavadní rekord. Sedm českých europoslanců se rozhodlo znovu nekandidovat.
28. 4. 2024|

České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.
27. 4. 2024|
Načítání...

Kdo kandiduje za koho a na kterém místě? Projděte si uchazeče o křesla europoslanců

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.
25. 4. 2024|

V evropských volbách v Česku se může utkat třicet uskupení, o devět méně než minule

Všech třicet řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbám do Evropského parlamentu v Česku. Ministerstvo vnitra žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedl resort na svém webu.
19. 4. 2024|

Orbánovi roste před eurovolbami konkurence. Magyar dříve pracoval s Fideszem

Maďarská vládní strana Fidesz oficiálně zahájila kampaň před evropskými volbami. Předseda a premiér Viktor Orbán označil hlasování za volbu mezi pokračováním války a mírem. Boje na Ukrajině považuje za klíčové téma, volá ale i po změnách v Bruselu. Doma mu mezitím roste čím dál silnější soupeř – opoziční hnutí vedené bývalým spojencem Fideszu Péterem Magyarem.
19. 4. 2024|

168 hodin: Neměli jsme jak to zjistit, hájí se čeští politici, kteří dávali rozhovory prokremelskému webu

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.
15. 4. 2024|

Tomio Okamura obhájil post předsedy SPD

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.
13. 4. 2024Aktualizováno13. 4. 2024, 17:09|