Inflace

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. Reagovala tak na pokles inflace a zlepšené inflační vyhlídky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

V Česku výrazně roste zájem o projekt Obědy do škol. Základní školy napříč zemí potvrzují, že přibývá dětí, kterým rodiče nemůžou zaplatit obědy, protože jim na ně z výdělků nezbývají peníze. Pomáhají jim však podobné projekty, které dětem ze sociálně slabých rodin polední teplé jídlo uhradí. Například v Plzni se do takových projektů zapojilo hned několik škol.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Ceny průmyslových výrobců v Česku se po třech měsících vrátily k meziročnímu růstu. V dubnu stouply o 1,4 procenta. O jednotky procent vzrostly i ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky. Naopak v zemědělství pokračovalo dvanáctý měsíc v řadě meziroční snižování cen, v dubnu to bylo o 13,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici míní, že dubnový vývoj výrobních cen ukazuje na pokračující uklidňování inflačních tlaků.

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun. Původně navrhovalo televizní poplatek 160 korun, navrhovanou výši rozhlasového zachovalo. V dalších letech by poplatky vláda mohla zvyšovat svým nařízením o inflaci, pokud by od poslední změny překročila šest procent. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Počítá s jejich účinností od 1. ledna 2025. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Překvapení jménem inflace, a to překvapení nemilé. Po prudkém zmírnění na začátku roku inflace v Česku opět poskočila nahoru – v dubnu téměř na tři procenta. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová v Interview ČT24 sdělila, že opadla pozornost, zda prodejci až příliš nezvyšují ceny.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta.

Švédsko v příštích dnech čeká nápor hudebních fanoušků. Do tamních restaurací, hotelů a dalších podniků zamířili jako první příznivci mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, ještě více jich má přijet na tři koncerty americké zpěvačky Taylor Swiftové do Stockholmu. Ekonomové očekávají, že místní podniky díky popové hvězdě vydělají – v českých korunách – přes jedenáct a půl miliardy.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Česko si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4), předpokládá OECD.

Nový argentinský prezident Javier Milei čelí největším protestům od chvíle, kdy v prosinci převzal moc. Kvůli jeho škrtům ve školství vyšly do ulic stovky tisíc lidí v Buenos Aires, další desítky tisíc protestovaly i v dalších městech země. Škrty jsou součástí drastické hospodářské politiky, která má zemi vyvést z rozpočtového deficitu.

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Inflace se vyvíjí dobře a ceny některých potravin klesají, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že nejhorší má Česko už za sebou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to ale tak světle nevidí. Ceny jsou podle ní stále vysoké a lidé prý při nákupech ušetří jen minimum. Jurečka také uvedl, že s opozicí bude i nadále jednat o plánované důchodové reformě, přesněji o zvyšování věku odchodu do důchodu. To odmítá například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Od vlády by chtěl vidět tabulku, ve které bude u jednotlivých ročníků uvedeno, v kolika letech půjdou do penze.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.