Ostrava - Podnikatelům se nelíbí podmínky vládou schválených dotací na podporu pracovních míst v problémových regionech. Ty se zvýšily z padesáti na dvě stě tisíc korun, zaměstnavatel si ale dotovaného člověka musí ve firmě ponechat pět let. Malí podnikatelé to prý nemohou garantovat. Stát se brání, že zkrácení lhůty znemožňuje evropská legislativa.
Podnikatelé kritizují pobídky: Podmínku pětiletých smluv nemohou splnit
„Ty peníze by nám moc pomohly, mohli bychom koupit třeba nové stroje, ale podmínka pětileté smlouvy je nereálná. Nejsme totiž schopni odhadnout, jestli budeme mít dost zakázek,“ uvedl spolumajitel firmy Trias Josef Dorňák. Přijmout dotaci by tak byl příliš velký závazek a risk.
Dlouhá doba takzvané udržitelnosti nového pracovního místa může podle ekonomů ohrozit i stávající zaměstnance firem. „Podnikatel by mohl začít uvažovat, že si třeba ponechá pouze ty dotované pracovníky. A ty nedotované, to znamená stálé zaměstnance, které měl již před pobídkami, by mohl propustit,“ vysvětloval Michal Tvrdoň z katedry ekonomie Slezské univerzity v Karviné.
Reportáž Michala Poláška (zdroj: ČT24)
Vláda minulý týden zvýšila původně padesátitisícovou dotaci na dvě stě tisíc korun na jedno místo v regionech s vysokou nezaměstnaností. Podle ministerstva práce a sociálních věcí má pětiletá lhůta mimo jiné zabránit spekulacím s dotacemi. Podle ředitele Odboru trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí Štefana Duháně to má ještě závažnější příčinu, a tou je evropská legislativa. „Jako členský stát z ní musíme vycházet. Zákon nařizuje udržitelnost pět let,“ řekl Duháň.
Dotace na vznik pracovních míst v minulosti pomohly například otevření automobilky Hyundai v Nošovicích. Na zhruba dvě stě míst je čerpaly i strojírenské Vítkovice. Dotace ale tvořily jen minimum nákladů. „Pracovní síla v plně robotizovaných provozech má úplně jiné náklady na zřízení než nějaký obchod,“ vysvětloval generální ředitel strojírenské společnosti Vítkovice Jan Světlík.
Podle úřadů mají dotace podpořit zaměstnanost lidí, kteří jsou nejčastěji bez práce - tedy vyučených nebo maximálně s maturitou. „Mohlo by se jednat zejména o profese dělnické. Pobídky by měly spíš sloužit k tomu, aby se rozjely nějaké výroby lehčího charakteru,“ uvedla ředitelka ostravského pracovního úřadu Yvonna Jungová.
Stát chce během tří let vyčlenit na pobídky zhruba miliardu korun. Zda podnikatelé peníze vyčerpají, ukáže čas.