Česká republika – Ve většině rodin předchází svátečnímu stolu plnému dobrot slalom s nákupními vozíky v přeplněných obchodech a mnohatisícový účet. Typické české štědrovečerní menu je ale možné připravit pouze z toho, co vyroste na vlastním poli nebo co vychová soused. Své o tom ví biozemědělci, kteří si na soběstačnosti a sousedské spolupráci zakládají. Zájem o jejich produkty i životní styl i v České republice roste.
Vánoční hostina bez supermarketu
V průměru tři a půl tisíce korun utratí podle svých slov nakupující v Ostravě za zásoby na vánoční stůl. Rychle a bez práce, za to poněkud sterilně. Že to jde i jinak vědí Šelongovi z Pustějova na Novojičínsku. Předvánoční putování po supermarketech se jich netýká. Hospodyně Gabriela má sice často boty od bláta, ale zase ví, co jí. Vajíčka od vlastních slepic, kapra od kamaráda z vedlejší vsi, chleba, mléko a sýry od jiných statkářů. Z obchodu potřebuje na Vánoce jen sůl, pepř a olej do majonézy. „Teď přemýšlím, co v obchodech vlastně kupujeme. Ten olej, koření, nějaké čokoládky a rohlíky pro děti. Je toho čím dál méně,“ uvádí Gabriela Šelongová.
Reportáž Marty Pilařové (zdroj: ČT24)
Šelongovi zásobují svou zeleninou 70 rodin z okolí. Připomíná to dobu před vznikem JZD, aktuální trend přirozeného zásobování lokálními bioprodukty přichází do České republiky především ze Západu. „Je to reakce na rostoucí rozdíl mezi městem a venkovem. Je to také reakce na konvenční způsob produkce potravin, kdy většinu potravin mají pod sebou velké firmy, které je produkují ve velkém,“ vysvětluje Kateřina Pařízková z Ekologického institutu Veronica.
Spotřebitelé si najdou svého pěstitele a spokojení jsou všichni. Ve Francii je takových skupin už osm tisíc, v Praze čtyři a v Brně také čtyři. A na úrodu se zdravým rodokmenem si už brousí zuby už i manažeři jednoho brněnského byznys centra.