Světový den Downova syndromu

Třináctiletá Anička se narodila s genetickou vadou - Downovým syndromem. Když se paní Nováková dozvěděla, že svou dceru může dát do běžné základní školy a ne do speciální, neváhala.

„Anička se učí od zdravých dětí a rozumově je prostě dál, než když ji srovnávám se stejně postiženými dětmi, které chodí do speciální školy,“ říká maminka Aničky, Eva Nováková.

Handicapované děti se pak podle psychologů lépe zapojují do společenského života. A pozitivní dopad to má i na zdravé spolužáky. „Děti si odmala zvykají na přítomnost dítěte v kolektivu, které je jiné. Učí se s ním komunikovat, rozumět jeho potřebám, jeho možnostem,“ říká Zuzana Melecká, speciální pedagožka.

Většina žáků s mentálním postižením potřebuje pedagogického asistenta. Ne každá škola si ho ale může dovolit. Velkou část peněz na tyto asistenty dostávají školy od kraje. Zbytek si ale musí doplatit samy.

Děti s postižením se během školní docházky sice zapojují do normálního života, po škole ale mají jen minimální možnosti, jak v tom dál pokračovat. Mladí lidé jsou tak většinou odkázáni na služby neziskových organizací, jako jsou třeba sociálně terapeutické dílny.

Ročně se v Česku narodí kolem padesáti dětí s Downovým syndromem. Podle odborníků může být mezi jinými na vině i vysoký věk rodiček.