Vědci z Ostravské univerzity mapují původ zaměpisných názvů

Ostrava - Vědci z Ostravské univerzity mapují originálním způsobem původ zeměpisných názvů. Jaroslav David s Přemyslem Máchou totiž zkoumají, jak obyvatelé Havířova a Ostravy znají a používají oficiální i lidové názvy míst v jejich městech. Z projektu Paměť města už vzešly dvě publikace a dvě právě probíhající výstavy.

Odkud se vzalo jméno Ostrava? Přesně tak se kdysi jmenovala řeka, kterou dnes známe jako Ostravici. Stodolní ulice byla původně plná stodol a sídliště Dubina získalo jméno po dubovém lese. Víc než na historii názvů se ale pedagogové v projektu zaměřili na pojmenování lidová. Turisty matou, dobře je znají jen místní.

„Ve městech existují neoficiální názvy a ty neoficiální lidé používají nejen v sms, v rozhovoru, ale také je používají instituce ve vyhláškách, v oznámeních. Používají se běžně v inzerátech, na vývěskách,“ říká jazykovědec Jaroslav David.

Nejznámějším příkladem lidového názvu je Kuří rynek. Přestože jeho oficiální název už bezmála sto let zní: Jiráskovo náměstí.

Reportáž Kristíny Kačmarské (zdroj: ČT24)

Podle Jaroslava Davida se tento název udržel možná proto, že je apolitický a nevztahuje se ani k žádné osobnosti nebo události.

Vůbec nejzajímavější proměnou prošlo prostranství v centru Havířova. Sochu Vladimíra Iljiče Lenina vystřídalo kyvadlo.

Dodnes si starší lidé dávají na nynějším havířovském Náměstí republiky sraz u Lenina. A vtip o tom, že měl dobrý výhled do Budoucnosti a na Dělnickou třídu, koluje dodnes.

„Ten náš výzkum má dvojí dopad. Ukáže, co je pro lidi ve městě orientačním bodem. A toho by se pak dalo využít třeba pro záchranný systém. Taky se zabýváme tím, jestli zeměpisná jména jsou kulturní dědictví a jestli je má cenu chránit, nebo ne,“ uvedl David. Myslí si, že je škoda, že se názvy ulic mění. „Škoda, že hlavní ulice už nejsou Gottwaldovy. Bylo by to něco, čím by se uchovala jedinečnost míst,“ dodal jazykovědec.

Knížky nebo výstavy v havířovské Galerii Maryčka a v Knihovně města Ostravy vzbudily enormní zájem lidí.

Výstupy projektu totiž nejen poučí, ale i pobaví. Například o lidovém původu jména Příbor se traduje, že v místě dnešního města kdysi existovaly tři osady - Lžíce, Nůž a Vidlička.

Vydáno pod