Dánský odborník přeměřil kvalitu brněnského ovzduší

Brno - Moravská metropole se potýká s jemnými prachovými částicemi. Jejich přesné hodnoty dnes měřil dánský odborník na znečištění ovzduší Kåre Press-Kristensen z Dánské ekologické rady. Podobné hodnoty porovnával už v Berlíně, Miláně, Bratislavě či Praze. Díky svému přístroji totiž získá cenná data okamžitě.

„Měříme druh částic, které jsou minimálně tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Pronikají hluboko do našich plic a krve, kde mohou způsobovat rakovinu a zdravotní problémy,“ vysvětlil dánský expert Kåre Press-Kristensen, který se chce zaměřit na malé částice, jež jsou v rámci znečištěného ovzduší nejnebezpečnější složkou.

„Velká část dieselových aut nemá nic jako katalizátor. Mnoho aut filtry ani nemá, nebo si je řidiči nechávají odmontovat, aby se o ně nemuseli starat, což je úplný opak toho, co se děje v Dánsku nebo Německu,“ vysvětlil odborník z oblasti životního prostředí Miroslav Šuta. Právě zplodiny z dopravy se usazují velmi hluboko v plicích a skrze plicní sklípky pak pronikají až do krve, kde mohou poškozovat cévy a vést k infarktu či mozkové příhodě. Znečištění jemnými prachovými částicemi ročně způsobuje úmrtí až šesti tisíc lidí.

„Dělali jsme ráno orientační měření v dopravní špičce, kdy jsme zaznamenali poměrně vysoké koncentrace. Chystáme se i na další brněnské lokality. Kde je silnice do kopce a auta akcelerují, tak jsme naměřili ještě vyšší hodnoty,“ naznačil Šuta. „Máme přenosné zařízení a v řádu hodin se data zpracovávají v počítači, takže hrubé výsledky můžeme publikovat už v rámci dneška či zítřka,“ odhadl Šuta. Podrobnější výsledky pak budou do několika týdnů, závěrečnou zprávu získá i brněnský magistrát. Součástí zprávy by měla být i doporučení, jak emisní hodnoty snižovat.

Světová zdravotnická organizace stanovuje maximální počet dnů, kdy smí být překročena tzv. prachová kvóta. Na kvalitě ovzduší se nejvýrazněji podílí automobilová doprava, mezi nejpostiženější tak patří lidé, kteří bydlí přímo u rušných silnic. „V Praze je situace srovnatelná například s Bratislavou, ale o poznání horší než v Kodani nebo Berlíně,“ poznamenal Šuta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pravidelně monitoruje kvalitu ovzduší pro jednotlivé kraje i města.

Před Vánoci loňského roku Brno dvojnásobně přesáhlo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit polétavého prachu. Zařadilo se tak k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v republice. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Smogovou kvótu město na soutoku Svratky a Svitavy loni překročilo hned dvojnásobně.

„Dnes je 18. února a Brno už vyčerpalo 19 dní z 35denního limitu zvýšeného množství prachu,“ vypočítala iniciátorka kampaně Dejchej Brno Hana Chalupská.

Co může způsobit polétavý prach?

I krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic a působí negativně na cévní systém. Dlouhodobé působení prachu potom zhoršuje plicní funkce, zvyšuje počet chronických onemocnění plic a snižuje délku života.

Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikrometrů (jeden mikrometr je miliontina metru). Jemné částečky o průměru do 2,5 mikrometru jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému a jsou pro zdraví lidí nebezpečnější.

„Ze studií, které má magistrát k dispozici, vyplývá, že nadlimitním dávkám polétavého prachu je vystaveno 90 procent obyvatel města. Ale budeme-li konkrétní, tak nejhůř jsou na tom děti, které navštěvují základní a mateřskou školu na Gajdošově, na Křenové a Kobližné,“ uvedla Chalupská.

„V přírodě, kde se nevyskytují žádní znečišťovatelé, mohou být i špatné rozptylové podmínky, ale není tam zvýšené množství prachových částic, které produkují průmyslové oblasti a automobily. Pokud fouká vítr a není inverze, tak je situace ve městech lepší,“ popsal základní fakta meteorolog Petr Münster.

Jak se bránit před znečištěným ovzduším?

  • Omezte pobyt venku, zejména v době mezi 6. - 10. a 16. - 20. hodinou.
  • Při pobytu venku nevyvíjejte velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport).
  • Omezte větrání. Větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3krát - 4krát denně, nezdržujte se v zakouřených místnostech.
  • Zahajte včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtížích.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Vydáno pod