Brno - Aby je zachovali pro další generace, musí je paradoxně zničit. Řeč je o svazcích Moravské zemské knihovny, které čeká digitalizace do on-line podoby. Každá druhá digitalizaci nepřečká. V rámci tzv. destruktivní digitalizace musí knihovníci některým svazkům uříznout hřbet, aby je mohli list po listu oskenovat.
Polovina knih se digitalizací zničí. Na internetu ale zůstanou napořád
„Cílem projektu je zdigitalizovat do konce příštího roku 26 milionů stran, což je deset procent celkové tištěné produkce u nás,“ odhadl množství spisů, které se podaří zachovat v digitální podobě koordinátor akce Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. Na začátku jich přitom byla v digitální formě jen dvě procenta. S myšlenkou přišla pražská Národní knihovna.
„Polovina digitalizace je tzv. destruktivní, což znamená, že knihám uřezáváme hřbety a potom je skenujeme list po listu na dokumentovém skeneru. Je to nejrychlejší,“ popsal náročný proces Žabička. Celá digitalizace, která zahrnuje vzácné knižní kulturní dědictví i oblíbené knihy ze současnosti, na než museli čtenáři často čekat, stojí 300 milionů korun. Díky evropským dotacím se do podoby jedniček a nul promění na sto tisíc svazků.
Problém je ale s autorským zákonem, který zatím neumožňuje zpřístupnit všechny knihy v digitální podobě volně na internetu. Některými se bude možné „proklikat“ výhradně v prostorách knihovny. V budoucnu se zákon možná změní a čtenáři si tak svazek otevřou v kterémkoliv prohlížeči.
GALERIE
videogallery_408733
Mimo projekt Národní digitální knihovna je možné si prohlédnout on-line 197 periodik, 3302 monografií, 421 rukopisů a 397 map. Digitální knihovna Kramerius spojuje texty digitalizované pracovníky MZK i NKP. Další samostatné databáze existují také v rámci Moravské zemské knihovny a v pražské Národní knihovně.
„Musíme všechny údaje, které jsou z knihovnického hlediska důležité, kontrolovat,“ prohlásila Věra Jelínková, jež pracuje na přípravě digitalizace a zaznamenává bibliografické informace o knihách. Nové on-line podoby se dočkají také některé knihy, které vyšly v 19. století na Moravě a doposud existovaly jen na papíře.
Hledáte předky?
Historické matriky, které skrývají řadu informací o narození, sňatku či úmrtí, jsou už částečně také on-line. Dostupné jsou díky projektu Acta Publica, který dává dohromady data z Moravského zemského archivu, Státního oblastního archivu v Plzni a v Praze, a díky spolupráci s Rakouskem i z Dolního Rakouska severně od Dunaje. Badatelé v oblasti rodokmenů tak mají data snadno přístupná z domu.
Data ze sčítání lidu v moravské metropoli zveřejnil i Archiv města Brna. Zatím jsou digitalizované ročníky 1850, 1857, 1870 a 1890.