Brno pasáž Jalta prodává, zároveň ale chystá projekt přestavby

Město Brno investuje příští rok tři miliony korun do paláce Jalta. Peníze zatím nejdou na opravy zchátralého objektu, má se za ně ale začít připravovat případná rekonstrukce tak, aby bylo jasné, co, jak a za kolik bude potřeba opravit. Vedení města tak částečně oprášilo osm let staré plány na přeměnu pasáže Jalta v sídlo magistrátních úředníků.

Posudek z roku 2008 hovoří o nákladech na rekonstrukci ve výši 363 milionů korun. V objektu je potřeba udělat nově všechny inženýrské sítě, opravit statiku a vybudovat vzduchotechniku a vytápění.

I přesto se Brno stále snaží Jaltu prodat. Na webových stránkách města ji nabízí ke koupi za sto milionů korun. Z této částky pravděpodobně zlevní na 85 milionů. Magistrát je připraven jednat s jakýmkoliv zájemcem, který by o Jaltu stál. Ti se ale nehrnou, ze všech dosavadních pokusů pasáž prodat pokaždé sešlo.

„Důvody jsou zhruba dva: jednak se cena sto milionů jeví po našich zkušenostech jako skutečně vysoká. Druhým důvodem, který už pomalu pomíjí, je problém s parkováním, protože Jalta je v historickém centru města. Výstavbě parkovacího domu na ulici Panenské, který se dlouho nedařilo připravit, by už nemělo nic bránit,“ uvedl náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Opozici se úvahy o možné rekonstrukci a přeměně Jalty na úřednický palác nelíbí. Podle nich by se tím z náměstí stala mrtvá lokalita. „V kancelářích se odpoledne zhasne, zamkne a odchází,“ vysvětlil opoziční zastupitel Martin Ander (Strana zelených). Ve snaze Jaltu prodat naopak město podporují. „Určitě snížení ceny je jedna z věcí, která může investory přilákat. Stejně tak je to parkovací dům na Panenské, který může zvýšit atraktivitu lokality. Takže já bych z toho nastoupeného trendu v tuto chvíli rozhodně neustupoval,“ dodal Ander.

Jaltu už léta nikdo nechce

Před osmi lety získalo palác město kontroverzní směnou, kdy objekt odkoupilo od tehdejšího majitele, podnikatele Miroslava Lekeše. Brno nabídlo Lekešovi za Jaltu několik městských domů a dva lukrativní pozemky. Tento způsob získání budovy radní odhlasovali v říjnu 2005 i přesto, že realitní makléři odhadovali hodnotu městského majetku, jenž měl směnou připadnout Lekešovi, až na dvojnásobek ceny, s níž operoval magistrát.

Poté, co magistrát zjistil, že budova má narušenou statiku, začalo být jasné, že původní odhad 50 milionů za rekonstrukci je zcela nereálný. O rok později si opozice nechala vypracovat nový posudek, z něhož vyplynulo, že celková cena oprav by se mohla vyšplhat až na půl miliardy korun.

Od té doby město neúspěšně nabízí bývalou pasáž Jalta k prodeji. Naposledy prodej nevyšel letos na jaře, kdy od koupě Jalty odstoupila podnikatelka Magdalena Robková, která předtím o pasáž avizovala vážný zájem. V horních patrech měly vzniknout luxusní byty, v dolních komerční prostory. Ačkoliv podnikatelka podepsala s městem smlouvu a zavázala se uhradit desetimilionovou kauci, peníze nakonec nesložila a Jalta tak stále zůstává v majetku města.

Palác Jalta

Palác Jalta na Dominikánském náměstí vznikl podle návrhu stavitele Jaroslava Polívky v roce 1929 a patří tak k nejznámějším a nejstarším pasážím v Brně. Bytový dům s obchodní pasáží a suterénním kinem Bio Moderna ve stejném roce zakoupilo budovu mezinárodní hnutí Křesťanského sdružení mladých žen (YWCA), které v horních patrech původně zamýšlelo zřídit ubytovnu pro ženy a dívky. Od roku 1934 byl však již vlastníkem domu Československý stát. Po roce 1989 pasáž přešla do soukromého vlastnictví a často střídala provozovatele, mezi kterými byli i kontroverzní podnikatelé Lubomír Hrstka a Radoslav Hošna. Budova postupně přišla o své využití a začala chátrat.