Netopýři vymírají kvůli tzv. syndromu bílých nosů. Ti moravští ale ne

Vědci netopýry sledují od podzimu do jara. „Sledujeme, jakým způsobem se mění počet zimujících netopýrů. Počet, který se jich na podzim dostane do jeskyně, není stejný po celou zimu. Snažíme se zjistit, zda se tento způsob liší od zimování před vypuknutím nemoci,“ popsal zoolog Miroslav Kovařík ze Správy CHKO Moravský kras.

„V Moravském krasu není syndrom tak rozšířený, významně napadeno je asi pět procent jedinců,“ uvedl Kovařík. Zatímco v Severní Americe na nemoc zemřelo na šest milionů netopýrů, v Evropě to jsou pouze jednotlivé kusy. „Netopýři jsou porostlí bílou plísní, ruší je během hibernace, ztrácí energii a hynou. Plíseň je specifická – živí se keratinem, který je složkou pokožky. Narůstá pomalu, nejvíc na konci hibernace. Nejkritičtějším obdobím je březen,“ vysvětlil chiropterolog Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.

Čeští vědci zkoumají syndrom bílých nosů

Celkem pět pracovišť v České republice získalo čtyřletý grant na výzkum netopýřího syndromu. „Kateřinská jeskyně je jednou z nich. Výzkum hibernace tu probíhá už dvacet let – jsme proto schopni srovnat situaci před výskytem nemoci a teď. Žádná jiná lokalita na světě není takto dlouhodobě sledovaná,“ řekl Jan Zukal.

Po dvou letech mají vědci řadu nových výsledků. „Evropští netopýři mají specifický způsob hibernace, který jim napomáhá přežít účinky plísně. Ta je schopna postihnout všechny druhy, které upadají do zimního spánku, i vrápence, kteří se navzájem nedotýkají,“ uvedl Zukal. Původně se domnívali, že se nemoc šíří dotykem.

Američtí netopýři umírají, evropští jsou odolní

Onemocnění s názvem „White Nose Syndrome“, tedy syndrom bílého nosu, se poprvé objevilo v roce 2006 u města Albany ve státě New York, rychle se rozšířilo do šestnácti amerických států i do čtyř kanadských provincií. Problémem je, že kvůli plísni vymírá až 99 procent netopýrů z jednotlivých populací na severovýchodě kontinentu.

Plíseň se rozšířila i v Evropě – poprvé se vyskytla v Německu v roce 2008. V posledních letech se bílé chomáče objevovaly i na čeniších českých netopýrů. Smrt jim ale nezpůsobuje, vědci zpočátku nevěděli proč. Před dvěma lety pak brněnští vědci zjistili, že naši netopýři jsou vůči plísni imunní. Ta totiž nepochází z Ameriky, jak se všichni dlouho domnívali, ale má původ právě v Evropě. 

Syndrom bílého nosu

Chomáčky bílé plísně se objevují na čenichu, uších a křídlech netopýrů. Plíseň s názvem Geomyces destructans ruší zimní spánek netopýrů – ti pak dezorientovaní vylétávají ven z jeskyní, kde hlady umírají. Vědci si původně mysleli, že se plíseň šíří dotykem, brněnští vědci to však vyvrátili. Vědci z Evropy a Ameriky spolupracují na výzkumu nemoci, příčiny hledají v genetických kódech plísně i netopýrů.