Začal soud v kauze solárních podvodů, obžalovaní vinu odmítají

Prostějov/Brno – Jeden z prvních případů, kdy úřady neoprávněně přidělily solární elektrárně licenci, dnes začal projednávat Krajský soud v Brně. Společnost Tower of Power alfa s. r o. získala licenci na nedostavěnou elektrárnu u Prostějova. Do případu byli zapleteni také zaměstnanci z Energetického regulačního úřadu. Všichni obžalovaní vinu odmítají s tím, že licence se udělovaly ve spěchu.

Licenci na solární elektrárnu získala firma Tower of Power alfa v poslední den roku 2010. Zajistila si tím výhodnější sazbu na vyráběnou elektřinu pro dalších dvacet let. Elektrárna v té době ale ještě vůbec nestála, licenci přesto od zaměstnanců Energetického regulačního úřadu dostala. Právě posledním dnem roku 2010 totiž stát přestal výhodnější podmínky výrobcům solární energie poskytovat.

„Nebyl to pokus o podvod, nese to pouze znaky poškozování cizích práv. Firma chtěla získat licenci, v roce 2010 se totiž nesly fámy, že stát už fotovoltaiku nebude podporovat a licence se přestanou udělovat. Úřad pak žádosti vyřizoval ve spěchu,“ uvedl Jiří Teryngel, který zastupuje majitele firmy Jaroslava Vlčka. Také Ilona Floriánová z Energetického regulačního úřadu u soudu vypověděla, že na Silvestra vyřizovala žádosti až do večera a že na úřadě byly fronty a zmatek. „Šlo o pokus získání licence. Je to přestupek, nikoliv pokus získat nárok na výhodnější ceny,“ řekl Jiří Teryngel.

Obhájce Jiří Teryngel odmítá podvod (zdroj: ČT24)

„Na Silvestra tam ale nestál jediný panel. Licence proto byla odebrána,“ uvedl bývalý předseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Podle mluvčího Jaroslava Ibeheje protikorupční policie stíhala celkem pět osob – dva úředníky, zástupce stavební firmy, technika a majitele společnosti Jaroslava Vlčka.

Firmy chtěly na poslední chvíli získat výhodnější podmínky

Podobně jednalo více firem. Stát totiž do konce roku 2010 zaručoval výhodné dotace pro výstavbu solárních elektráren. Jen poslední den roku 2010 získalo licence 16 firem, přestože jejich elektrárny nebyly hotové a nefungovaly. Podle policie ve všech případech pochybili právě zaměstnanci úřadu.

Do konce minulého roku dostaly solární elektrárny dotace přesahující čtyřicet miliard korun. Jejich provozovatelům by měl během dvaceti let přes účty za elektřinu přijít bilion korun. Některé solární firmy ale mají neznámé vlastníky. Jejich majitelé jsou těžko dohledatelní, firmy často bývají registrované v zahraniční a mají skrytou strukturu.

Polovinu solární energie tvoří firmy s anonymními vlastníky

Na konci roku 2012 u nás bylo 19 tisíc držitelů licencí. Přes 15 tisíc jsou konkrétní lidé nebo malé firmy. Jejich elektrárny se skládají třeba jen z několika panelů a mají nepatrné výkony. Čtyři tisíce jsou pak velké firmy, u kterých nemusí být jasný vlastník. Více než polovinu solárního výkonu zajišťuje 747 solárních společností.

Fotovoltaických, tedy solárních elektráren u nás nejvíc přibylo v letech 2009 a 2010. Tehdy dosáhl počet panelů několika tisíc. Dnes u nás ze slunce vyrábí elektřinu zhruba 25 tisíc elektráren, z toho necelé 4 tisíce jsou dohromady v Jihomoravském (2578) a Zlínském kraji (1335). Solární elektrárny u nás ročně vyrobí kolem dvou tisíc megawattů energie, Jihomoravský a Zlínský kraj se na tom podílí více než čtvrtinou.

Pro obce přitom může být přítomnost solární elektrárny výhodná. Jejich výstavbu ale mnohde provází komplikace. Největší solární elektrárnu postavili na Znojemsku ve Vranovské Vsi. Celkem 60 tisíc panelů zabralo plochu 90 hektarů, čímž elektrárna desetkrát přesáhla rozlohu samotné obce. Díky výkonu 20 megawattů mělo do rozpočtu obce každoročně plynout přes dva a půl milionu korun, nikdo tedy proti vzniku solární elektrárny neprotestoval.

Během výstavby ale elektrárna změnila majitele a ten tak vysoké zisky pro obce odmítal. Nakonec se ale obě strany dohodly, že provozovatel bude obci ročně platit necelý milion a půl korun. Od té doby se opravil sportovní areál se zázemím, dětské hřiště nebo chodníky, obec poskytuje dotace na opravy domů a místní ani neplatí za svoz odpadu. Ke konci každého roku mohou obyvatelé Vranovské Vsi určit, jak obec s výnosy z elektrárny naloží.

Kromě soukromníků lákají solární elektrárny i samotné obce – a to díky rychlé návratnosti a milionovým výdělkům. Na Znojemsku a Břeclavsku jsou přitom pro výrobu solární energie nejpříznivější podmínky v celé republice.

Výstavbu elektráren často provází komplikace

Vysoké zisky slibovali podnikatelé i v Ráječku na Blanensku. Tam elektrárna vyrostla na 30 hektarech a obci její majitelé slibovali celkem 30 milionů. Lidé nedostali nic – elektrárna sice vznikla, neměla ale všechna povolení a majitel nakonec všechny solární panely odvezl. Okolí obce hyzdí zbytky konstrukcí a celá plocha už déle než rok zarůstá. Místní se navíc bojí požáru. Na pozemku, kde se dřív pěstovaly brambory, teď najdou jen suché bodláky.

Pouhé tři hektary zabraly solární panely v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. S investorem se tehdy dohodla pouze někdejší starostka Jana Krutáková (STAN) – ovšem bez vědomí zastupitelstva. Místním lidem vadilo, že se k výstavbě nemohli vyjádřit. Panely přitom stojí na vhodném místě a obec nijak nehyzdí – postavili je na ploše, kde dříve bylo smetiště. Problémem ale byla cena pronájmu pozemku – provozovatel platí obci ročně 4 koruny za metr čtvereční.

Například v Šakvicích ale stojí pronájem pětkrát víc. Na Krutákovou proto podal nový starosta Marek Košut (TOP 09) trestní oznámení. Podle policie připravila obec až o sedm milionů. Obviněn byl i zaměstnanec břeclavského katastrálního úřadu, který ignoroval chyby ve smluvních podkladech.

Šakvice: elektrárna funguje, místním se ale nelíbí

V Šakvicích přitom solární elektrárna funguje bez problémů už čtyři roky a obci přináší zisk. „Mohli jsme opravit sportoviště a chodníky, dál chystáme třeba opravu čističky a kanalizace. Bez peněz z elektrárny bychom si to nemohli dovolit,“ přiznal starosta Šakvic František Kolář (KSČM). Místní si ale užitku moc nevšímají a samotná elektrárna, která stojí u břehů Novomlýnské nádrže, se jim nelíbí. „Je to u rekreační oblasti, ale chatu bych hned vedle mít nechtěla,“ řekla Irena Polominiová. „Lepší by tam byly chatky nebo hřiště,“ uvedla Jiřina Lacinová.

Starosta František Kolář o solární elektrárně (zdroj: ČT24)

Dřív prý na místě elektrárny byl lužní les s výhledem na Pálavu. „Je to na pěkném místě, klidně by tam mohla vést cyklostezka,“ zamyslel se Dalibor Průdek. „Nezvykli jsme si na to. Elektrárna kvůli drátům vypadá jako koncentrační tábor,“ popsal své dojmy Josef Plot. „Původně tam měl být kemp a sportoviště, nikdo ale o jejich provozování neměl zájem. Obec proto kývla na nabídku vybudovat tam solární elektrárnu, která nám přinese zisk,“ uzavřel starosta Kolář.

Téma solárních elektráren v UvR (zdroj: ČT24)
Vydáno pod