Lidé si v pátek a v sobotu volí nové poslance

Nádech nostalgie budou mít volby v Morkovicích-Slížanech na Kroměřížsku. Tamní starou radnici čekají poslední volby před demolicí. Město rozhodlo, že na místě budovy z konce 19. století, která je ve špatném stavu, postaví nové sídlo.

Základy budovy radnice jsou z roku 1868, postavena byla jako zájezdní hostinec. V 80. letech 19. století objekt koupil tehdejší starosta a přestěhoval do něj radnici. K budově bylo začátkem 20. století přistaveno patro, kde byla škola, v 60. letech přibylo křídlo s knihovnou. Právě kvůli přístavbám má budova třeba několik úrovní podlah nebo různé konstrukce. Potřebám úřadu už nevyhovuje. Hned po volbách se proto úředníci začnou chystat na stěhování do provizorních prostor, pak bude následovat demolice. 

Šanci odevzdat naposledy svůj hlas v budově staré radnice má 1037 voličů. 

Předběžné údaje o volební účasti na jižní Moravě

V pátek v 16:50 odhadovali úředníci volební účast v Jihomoravském kraji na 11,8 % oprávněných voličů, pro město Brno na 15,4 % voličů.

Ve Strážovicích se letošní volby konají v obzvlášť slavnostní náladě. Na stejný víkend jim totiž vychází i hody. Stárka Lenka Raušová proto dnes vyrazila k volební urně v tradičním kroji. „Hody míváme až první týden v listopadu, letos to vyšlo takhle. Sice se to zdálo být náročné, ale nakonec se nám to podařilo skloubit dohromady,“ popsala Raušová. A proč došla k volební urně v kroji? „Je to netradiční, ale kroj do téhle vesnice patří,“ vysvětlila stárka.

Minulá nej

Při posledních parlamentních volbách v roce 2010 měl největší voličskou účast okrsek Březina na Vyškovsku. Jde o volební místnost ve vojenském újezdu, která má jen tři, respektive letos dva, oprávněné voliče. Při posledních volbách do poslanecké sněmovny hlasovali všichni, účast tedy byla stoprocentní. Naopak nejmenší účast v regionu byla v 1. volebním okrsku městské části Brno-střed, kam podle zákona spadají lidé, kteří mají české občanství, ale narodili se (a často také dlouhodobě žijí) mimo území ČR. K volebním urnám tehdy přišlo z 8 tisíc voličů jen 335, co je čtyřprocentní účast.

Okrsku s tradičně nejslabší volební účastí předsedá Jiří Kosina. Pod volební okrsek číslo 1 spadají i tisíce Čechů narozených v zahraničí, kteří se o tuzemskou politiku buď nezajímají, nebo volí na ambasádách v cizině. Před třemi lety přišly v tomto okrsku k urnám jen čtyři procenta voličů. Ti, kteří chodí, mají podle Jiřího Kosiny při své volbě jasno. „Mají předem připraveno, koho budou volit, přichází už jen s jedním hlasovacím lístkem. Většinou lístky dostali do schránek, tady je vydáváme jenom mimořádně,“ potvrdil předseda.

Volby si naopak už mnohokrát nenechala ujít Božena Kadrnková, která je rekordmankou letošních voleb. Tedy alespoň v domově pro seniory na brněnské Lesné. Stoletá volička si možnost hlasovat ani tentokrát nenechala ujít. „Jako mladá jsem volila Masaryka, a když potom po něm nastoupil Beneš, bylo takové doporučení od Masaryka, tak když byly volby, tak jsem šla,“ vzpomínala seniorka, které bude 8. listopadu 101 let.

Jak vypadala sněmovna v letech 1992 až 2003? Podívejte se na Infografiku.

Možnost hlasovat si nenechali ujít ani manželé Gregovští z centra pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích. „Terapeutky za námi chodily a četly nám různé strany a my jsme si z toho vybrali,“ řekl Petr Gregovský. Pro nevidomého Petra Gregovského je největší pomocnicí manželka Eva. Dovedla ho na úřad, pomohla mu vložit lístek do obálky a pak i najít urnu. „Kroužkovali jsme, samozřejmě,“ potvrdila Eva Gregovská Dvorská.

Jak mají volby vypadat? 

Volit mohou jít všichni, kteří alespoň druhý den voleb dosáhli 18 let a jsou podle zákona způsobilí. Pokud někdo chce volit mimo trvalé bydliště, potřebuje mít s sebou kromě občanského průkazu i průkaz voličský (více o voličských průkazech). 

V každé volební místnosti musí být klasická volební urna i přenosná volební schránka. Volební komise musí zajistit dostatečné množství hlasovacích lístků, prázdných obálek s úředním razítkem, chybět nesmí psací potřeby a výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu. Voličům musí být k dispozici k nahlédnutí i volební zákon. 

Volby 2013 v číslech

Volebních okrsků na jižní Moravě 1 405

Volebních okrsků na Zlínsku 684 

Vydaných voličských průkazů na jižní Moravě 1 074

Vydaných voličských průkazů na Zlínsku 926

Jak se lístky upravují? Volič musí jít do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků a tam vložit do obálky jediný lístek - kandidátní listinu vybrané strany. Na něm může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř jmen vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy nemají vliv - neškrtat, nepodtrhávat. Hlasovací lístek je nutné vložit do úřední obálky a před volební komisí vhodit do volební schránky.

Jestliže některý z kandidátů získá alespoň pět procent preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů pro tuto politickou stranu v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně jemu. 

Kdy je lístek neplatný? Roztržený lístek nebo hlasovací lístek, který není vytištěný na předepsaném tiskopise, či hlasovací lístek, který není vložen do úřední obálky, kterou dostane volič od okrskové volební komise. I zmuchlaný hlasovací lístek, z něhož je patrné, pro kterou politickou stranu volič hlasoval, vložený do úřední obálky, je platný. 

Ve volebních místnostech musí být zajištěna možnost hlasovat tajně, pro úpravu hlasovacích lístků jsou proto určeny zvláštní prostory, kde s voličem nesmí být nikdo přítomen. S tělesně postiženým, který nemůže hlasovací lístek upravit sám, může být v tomto prostoru jiný volič, který za něj může hlasovací lístek upravit a vložit do obálky. Nemůže jím však být člen volební komise. 

V případě vážných zdravotních důvodů můžete požádat obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o možnost hlasovat mimo volební místnost. Komise následně k voliči vyšle dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Tajnost hlasování musí být i v tomto případě zachována. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat. 

Po prvním dnu voleb komise schránky zapečetí, před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje neporušenost pečetí a sejme je. Před uzavřením volebních místností se musí umožnit odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. 

Do sněmovny se tradičně volí podle poměrného systému: Republika je rozdělena na 14 volebních obvodů, které kopírují krajské zřízení, a celkově se přiděluje 200 mandátů. Při rozdělování mandátů stranám se používá přepočet pomocí klasické d'Hondtovy metody, která lehce zvýhodňuje úspěšnější strany. Kandidující subjekt musí pro vstup do sněmovny získat alespoň pět procent z celkového počtu hlasů.