Do Brna míří téměř osmdesát tisíc studentů

Majitelé diskoték a hudebních klubů se nemohou dočkat, jejich program se totiž začátkem příštího týdne rozšíří i na úterní a středeční akce. Právě ty totiž navštěvují brněnští vysokoškolští studenti. „Jsou to desítky tisíc lidí, takže podzim je pro nás nejdůležitější část roku. Po prázdninách jsou lidé také trochu hladoví a navíc přijedou tisíce prváků,“ nadšeně oznámil Stanislav Mělníček z brněnského klubu Favál music cirkus.

Přestože studenti nepatří mezi nejbohatší klientelu, restaurační zařízení se o nové zákazníky přetahují. Lákají je na welcome drinky, soutěže a tematické akce. „Speciální skupinou jsou zahraniční studenti, kteří jsou tu na Erasmu. Pro ně bývají také alespoň tři akce za semestr,“ odhadl Mělníček.

Jak upozornil Lukáš Pololánik z internetového portálu Studentskefinance.cz, přijíždějící studenti v Brně nechají nemálo peněz. Kromě bydlení, jídla, nákupu elektroniky nebo skript vynaloží peníze také na jízdné v MHD. „Útrata se v průměru může pohybovat okolo deseti tisíc měsíčně,“ odhadl průměrné náklady na život studenta Pololánik.

Na příliv vysokoškoláků se těší zejména realitní kanceláře. „Poptávka se několikanásobně zvětšuje. Jako lokalitu studenti preferují okolí vysokých škol, například Veveří a Staré Brno,“ prozradila požadavky studentů realitní makléřka Šárka Kozánková. Podle ní je už cena kolejí a podnájmů téměř srovnatelná. V průměru vynaloží studenti na bydlení okolo tří tisíc korun.

Většina studentů hledá své budoucí bydlení už v létě, právě zájem vysokoškoláků oživuje v červenci a srpnu jinak utlumený realitní trh. Přestože většina bytů je již obsazená, podle Kozánkové je stále šance novou adresu najít. Mladí lidé přijíždějící do Brna za vzděláním hledají spíše větší byty, kde se ubytuje i větší skupina studentů. Zájem je o tří a čtyřpokojové byty v centru města.

Dotace na vysokoškoláky

Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo před časem s podpůrným programem pro mladé absolventy vysokých škol. Má motivovat zaměstnavatele, aby se nebáli přijímat nezkušené studenty. „Pokud firma zaměstná absolventa bez praxe, tak část jeho mzdy uhradí ministerstvo ze svého formou dotace,“ prozradil Pololánik z portálu Studentskefinance.cz.

Cizinci v Brně? Převážně Slováci

Do Brna také míří cizinci, je jich pětkrát více než před deseti lety. Aktuálně jich v celé republice studuje čtyřicet tisíc, z toho v Brně jedenáct tisíc. Nejvíc jich přijíždí od našich východních sousedů. Jedním příkladem může být slovenská studentka Ivona Volčková, která v Brně studuje už druhým rokem právo. Moravu si vybrala proto, že tu studuje i její sestra. Protože slovenský právní systém je odlišný, je už nyní Ivona rozhodnutá v České republice zůstat. „Naše právo je dost odlišné, takže by byl problém si znovu udělat zkoušky na slovenské právo,“ vysvětlila důvody příchodu do Brna Volčková.

Jedním z důvodů, proč se řada slovenských studentů vypraví za vzděláním na západ je fakt, že u nás nemusí platit školné. Přesto prorektor Masarykovy univerzity Ivan Malý tvrdí, že odliv studentů západním směrem je typický i pro české studenty. „Je u nás hodně slovenských studentů, kteří jdou za kvalitou a vyzkoušeli i některé menší školy na Slovensku, a pak se poohlédli po studiu na západ od nich,“ popsal příliv slovenských studentů Malý. Ačkoliv řada z nich pak zůstane v České republice i pracovat, o volná místa se lidé bát nemusí. „Odhadujeme, že jedna třetina úspěšných absolventů ze Slovenska tady zůstává,“ připustil Malý, zároveň ale dodal, že asi třicet až čtyřicet procent českých absolventů touží odejít za kariérou do zahraničí.

Nejvíc cizinců studuje na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity – čtyřicet procent.

Před deseti lety byl ale přetlak zájemců o studium mnohem větší. Nyní je poměr poptávky vůči nabídce brněnských škol přiměřený. Ačkoliv kromě Slováků tvoří velkou část zahraničních studentů i mladí lidé ze zemí bývalého východního bloku, například na medicíně se objevují i exotičtější státy.

„Jsem z Izraele a rozhodl jsem se studovat v České republice kvůli dobrému zázemí, novému kampusu a dobré kvalitě univerzity a fakulty,“ popsal své rozhodnutí mladý student lékařství Roye Mauthner. Své vzdělání coby dobrodružství pojal také Samuel Okereke z Nigérie. „V této části Evropy jsem nikdy předtím nebyl. Řekl jsem si, že to může být zajímavé, dobrodružné, prostě něco nového,“ nadšeně prohlásil Okereke. Právě o medicínu je mezi zahraničními studenty velký zájem. Často na ni do Brna míří například studenti z arabských zemí.

„Platí i to, že když tatínek, nebo maminka studovali v Brně, teď sem jedou i děti. To je celkem běžné,“ připustil Malý. Zahraniční studenti lékařství přitom platí vysoké školné, za rok je to na osobu čtvrt milionu korun. Pokud by se chtěli stát odborníky na stomatologii, jeden akademický rok v Brně je bude stát téměř tři sta tisíc korun.

Do Brna míří 15 indických studentů

Masarykova univerzita v Brně navázala spolupráci s indickou státní agenturou, která se zabývá výzkumem technologií pro armádu. Indové se začnou v Brně vzdělávat v oblasti bezpečnosti informačních technologií. První skupina 15 studentů přijede ještě tento měsíc. Krátkodobý studijní program se nejpozději v roce 2016 změní v nové magisterské studium. Jeho indičtí studenti stráví jeden rok v Brně, diplomovou práci pak zpracují ve své vlasti.

Víc studentů by už do Brna přijíždět nemělo

Brno nabízí hned šest veřejných vysokých škol, z toho například Veterinární a farmaceutická univerzita je svým zaměřením jediná v republice. Masarykova univerzita je pak druhou největší vysokou školou u nás. Moravská metropole skýtá i řadu soukromých škol, podle odborníků se ale jejich počet už příliš zvyšovat nebude. Není totiž dostatek kvalifikovaných lektorů, kteří by na nich mohli působit.

Podobně má stagnovat i samotný počet studentů. Osmdesát tisíc vysokoškoláků je odhadem strop, který už Brno nepřekoná. Je to dáno nejen demografickým vývojem, kdy již neroste počet absolventů středních škol, ale také předchozím navýšením počtu studentů.