Kameny zmizelých připomenou dalších čtrnáct obětí holocaustu

Brno – Do brněnských chodníků dnes přibylo dalších 14 kamenů Stoplersteine. Za zavražděné členy rodiny je položili příbuzní, za předválečné členy, kteří zahynuli v koncentračních táborech, zase brněnští Sokoli. Další kámen za zavražděného umístili i Svobodní zednáři. Takzvaných kamenů zmizelých je v brněnské dlažbě už na pět desítek. Po celém světě připomíná oběti holocaustu okolo 40 tisíc Stolpersteine.

Růžena Roubíčková byla svobodná, bydlela proto se svým starším bratrem Viktorem v brněnské Masarykově čtvrti. Stejně jako on byla členkou Sokola. V roce 1939 ale musela Sokola opustit, vyloučena byla na základě rasových zákonů. Růžena Roubíčková byla původem Židovka. Později byla s bratrem deportována do Terezína, kde se zamilovala a dokonce vdala. Transportu do vyhlazovacího tábora ale neunikla, 28. října 1944 zahynula v Osvětimi.

Růženu Roubíčkovou, stejně jako dalších třináct lidí, bude ode dneška připomínat malá kostka vsazená do chodníku před domem, kde naposledy bydlela. Takzvaných Stolpersteine je v brněnských chodnících položeno už 47. „První kámen jsem pokládal před třemi lety, kdy přijela celá rodina z Izraele – matka, její děti a ještě ty nejmladší v kočárku. Tehdy jsme pokládali 9 kamenů za celou rodinu, která byla vyvražděna,“ vzpomínal organizátor dnešního pokládání Stolpersteine v Brně Boris Barak Selinger.

Sokolové vytvořili jako připomínku osudu svých členů i videa, která umístili na internet.

O osudy lidí, jejichž život ukončila nacistická genocida, se nezajímají jen příbuzní. „Letos Sokol pokládá kameny za své předválečné členy židovského původu. Profesor Groh, podle kterého je v Brně pojmenovaná ulice Grohova, byl nejen členem Sokola, ale i zakladatelem předválečné zednářské lóže v Brně,“ uvedl Selinger. Za Vladimíra Groha dnes položí Stolpersteine nástupnická zednářská lóže.

Kameny stojí 120 euro, někdy je platí sponzoři, většinou pozůstalí. Najdou se ale i výjimky. „Dnes pokládáme kameny i před dům na ulici Mášova, kde se na ně složilo sdružení nájemníků, kteří v domě bydlí,“ dodal Selinger.

Tři kameny pro rodinu Heinrichovu

V Brně-Žabovřeskách na Burianově náměstí číslo 13 bydlela rodina Heinrichových. Za své zemřelé příbuzné – dědečka Artura, babičku Hildegardu a tetu Dorotu – tam dnes s rodinou přijel položit Stolpersteiny Michael Sive z Izraele. Jak vzpomíná na své příbuzné?

Co jste věděl o minulosti vašich prarodičů?

Bohužel nemám žádné fotky nebo záznam o mých prarodičích, protože matka o své rodině málokdy mluvila. Jen vím, že můj dědeček Artur byl inženýr a že přijeli do Brna z Vídně někdy v roce 1930 nebo 1931. Moje matka se narodila ve Vídni. V roce 1938 jela moje matka do Izraele, tehdy tedy ještě do Palestiny. Bylo jí tehdy 16 let, její rodina zůstala tady v Brně. V roce 1942 je odvedli nacisté a od té doby jsme o nich nic neslyšeli.

Vaši prarodiče válku nepřežili. Jak jste zjistil, co se s nimi stalo?

Asi 15 let zpátky jsem při cestě do Prahy našel jejich jméno na stěně Pinkasovy synagogy. Byl jsem velice nadšený. Pak jsem obdržel všechny dokumenty a zjistil, jak zemřeli. Minulý rok, když jsem byl v Berlíně, jsem se doslechl o projektu Stolpersteine. Tak jsem se rozhodl, že chci položit Stolpersteine jako památku na moje prarodiče a tetu, kteří nepřežili válku.

NO COMMENT: Pokládání Stolpersteinů za rodinu Heinrichových (zdroj: ČT24)

Kameny, které nelze minout

S ideou Stolpersteine přišel německý umělec Gunter Demnig v roce 1993/94 a v roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem. Následoval Berlín a další německá města. Od té doby byly položeny tisíce kamenů ve stovkách evropských měst.

Ve zapojených zemích pracují lokální týmy, které provádějí výzkum holocaustu ve své zemi a shromažďují jména a informace o obětech. V Česku jsou Stolpersteine už v devíti městech – kromě Brna také v Kolíně, Lomnici, Neratovicích, Olomouci, Ostravě, Praze, Teplicích a Třeboni. Všechny kameny vyrábí právě Gunter Demnig.

Každá kostka je z betonu, na jedné ze stran má mosaznou tabulku s popisem osudu každé z připomínaných obětí. Ukládá se do dlažby chodníku před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky se stávají připomínkou nacistického zločinu, ale i jedinečného lidského osudu člověka, který žil svůj život ve stejných místech, kde jej dnes žijeme my.

Stolpersteine

Slovo Stolpersteine v němčině znamená kameny, o které se zakopává nebo má zakopnout. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá, a který nám nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo.

Zdroj: Stolperstein.cz

Vydáno pod