Brno - Dalších několik měsíců bez ředitele může mít na brněnské národní divadlo tvrdší dopad než dosud. Zaměstnanci například upozorňují, že stále nemají podepsanou kolektivní smlouvu a nemohou jednat o zvýšení platů. Bez vedení je navíc i činohra a brzy bude balet či experimentální Reduta. Jedná se o záležitosti, které prozatimní vedení řešit nemůže. Opozice z momentální krize viní bývalého ředitele, který podle nich instituci zpolitizoval.
Ředitel národnímu divadlu chybí už osm měsíců
Ani včera, ve třetím kole druhého výběrového řízení, nebyl komisí doporučen žádný kandidát na ředitele Národního divadla Brno. Ze situace, kdy už osm měsíců nemají a dalších několik šéfa mít nebudou, jsou nervózní především zaměstnanci. „Jsme situací velmi rozladěni. Myslíme si, že provizorium nelze dělat donekonečna. Již déle než dva roky nemáme jako odbory kolektivní smlouvu, protože nemáme s kým jednat,“ nelíbí se zatím neúspěšný výběr nástupce Daniela Dvořáka předsedkyni divadelních odborů Haně Procházkové.
Jan Petr, který byl pověřen vedením divadla po odstoupivším Dvořákovi, totiž pravomoc jednat o těchto záležitostech nemá. Stejně tak nemůže ani vybrat šéfy jednotlivých uměleckých složek. Osiřelá tak je zatím činohra, ke které brzy přibude balet a experimentální Reduta.
Opozice: Nikdo nechce do zpolitizované funkce
Podle někdejšího náměstka pro kulturu a dnešního opozičního zastupitele Daniela Rychnovského (KDU-ČSL) je dnešní situace pozůstatkem éry, kterou označuje za dobu tandemu Dvořáka a primátora Romana Onderky (ČSSD). „Divadlo je dlouhodobě destabilizované. Nikdo teď nechce vzít náročnou práci znovuvybudování instituce, na kterou bude mít zároveň k dispozici málo peněz,“ myslí si Rychnovský.
Další opoziční strana, Zelení, včerejší nevýběr kandidáta schvaluje, ale zároveň požaduje do budoucna otevřenější přístup k dalšímu výběrovému řízení. „Zrušení stávajícího konkurzu na výběr ředitele považují Zelení za správný krok, neboť výběr nebyl transparentní a neúčastnily se jej výrazné osobnosti, které by měly šanci divadlo vyvést z krize,“ okomentoval konkurz předseda brněnských Zelených Martin Ander. Podobně jako Rychnovský vidí kořeny situace v politizaci funkce. „Potencionální osobnosti v Brně cítí převahu politického vlivu ve výběrové komisi, ale i celkovou atmosféru politického zasahování do uměleckého vedení institucí a neúctu k uznávaným osobnostem,“ dodal s odkazem na konec Rostislava Koryčánka v čele Domu umění.
Zelení doporučují, aby bylo další výběrové řízení otevřenější a zveřejňovaly se koncepce uchazečů. „Pokud chtějí radní nalákat skutečné osobnosti, měli by jmenovat věrohodnou, nepolitickou výběrovou komisi s výraznou převahou nezávislých odborníků a zavázat se, že její doporučení budou respektovat,“ představuje si další kroky opoziční zastupitel Ander.
Radní mu v tom vyhoví pouze napůl. A to tím, že komisi pravděpodobně dají velké pravomoci, ovšem při takzvaném uzavřeném výběrovém řízení. To znamená, že by se do dalšího kola výběrového řízení neměli uchazeči hlásit sami, ale vybrané kandidáty by do konkurzu pozvala samotná komise. Tento způsob prosazuje i člen komise Ivo Medek. „Protože si členové komise uvědomují neudržitelnost situace, navrhli jsme, aby další průběh byl uzavřeným řízením, kdy by komise přímo oslovila některé odborníky, kteří připadají v úvahu,“ popisuje plán rektor JAMU a člen výběrové komise.
A proč podle něj komise ani ve třetím kole nikoho ze dvou kandidátů nevybrala? „Požadovali jsme upřesnění personální koncepce. To co kandidáti přinesli, ale komisi dostatečně neuspokojilo,“ vysvětluje proč v úterý nebyl do čela největší nepražské divadelní scény zvolen ani jeden z postoupivších kandidátů. Těmi byli finanční ředitel pražského Národního divadla Martin Gerych a operní režisér Tomáš Šimerda.