Amatérský archeolog „zapomněl“ ohlásit nález úřadům. Teď ho stíhá policie

Devětatřicetiletému amatérskému archeologovi se v roce 2010 podařil zřejmě životní nález. V lese na vrchu Zlatník u Boskovic našel pomocí detektoru kovů hliněný hrnec s tisícovkami stříbrných mincí. Ty pocházely z 2. poloviny 15. až 1. poloviny 17. století - byly mezi nimi například tolary, krejcary, pražské groše, uherské denáry, polské mince či několik malých penízů z období vlády Vladislava Jagellonského. Jedná se o zcela unikátní nález, který se za posledních několik desítek let na našem území podařilo objevit. Značné hodnoty pokladu si přitom byl dobře vědom i jeho nálezce, protože část mincí včetně hliněného džbánu prodal sběrateli z Brněnska za 850 tisíc korun. Oběma mužům teď hrozí až pět let vězení.

Za mince z patnáctého až šestnáctého století by sběratelé zaplatili asi 1,1 milionů korun. Mince pravděpodobně pocházejí z doby třicetileté války. Zřejmě je někdo v lese zakopal ve strachu před drancováním, kterého se běžně armády na našem území dopouštěly. Ve džbánu bylo původně zhruba šest kilogramů stříbrných mincí. Většinu z nich se ale nepoctivému nálezci podařilo prodat na černém trhu. Policie vypátrala jen 2267 mincí, které dohromady vážily více než kilogram a půl.

Na Slovensku hrozí hledačům až deset let vězení

Zatímco u nás jsou sankce za nelegální pátrání nulové, u našich východních sousedů hrozí amatérským detektorářům jeden rok až deset let ve vězení. Od září roku 2011 se totiž jedná o trestný čin. Historikové a archeologové si od změny legislativy slibovali především zamezení prodeje cenných předmětů do zahraničí. Bohužel podobné nelegální jednání je velmi problematicky dokazatelné.

Amatérští hledači pokladů napáchají na kulturním dědictví naší země každoročně nevyčíslitelné škody. Velká část historicky jedinečných archeologických nálezů tak končí v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí. „Ve Vídni a v Mnichově se na aukcích a na burzách objevují věci z České republiky, z moravských lokalit. Ztrácíme tím archeologické kulturní dědictví, které je nejen statkem celého národa, ale v podstatě se týká celé Evropy,“ smutně připouští Pavel Kouřil z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Odborníci z Akademie věd České republiky se dlouhodobě snaží na neutěšený stav upozorňovat. Dříve se snažili protlačit zákaz amatérského hledání pokladů do legislativy, ale v současné době se přiklánějí spíš k bližší spolupráci s detektoráři. Slovenský zákon zakazující amatérům hledání v oblastech archeologických nálezů totiž příliš dobře nefunguje. „Na Slovensku platí zákon už zhruba rok, ale výsledky nejsou příliš příznivé. Proto si myslím, že bychom se měli klonit spíše ke spolupráci. Něco podobného funguje v Dánsku, Švédsku nebo Belgii. Spolupráce profesionálů a detektorářů je tu na dobré úrovni,“ dává za příklad zahraniční země Kouřil.

Zatajování nálezů má většinou finanční podtext. Zatímco historické mince mohou mít pro sběratele obrovskou hodnotu, stát případné poctivé nálezce odmění jen nálezným v desetinové hodnotě kovu, ze kterého jsou mince vyraženy. I přesto ale pro příklady poctivých amatérských archeologů nemusíme chodit daleko. Loni v létě v údolí Boskovické brázdy objevili dva nadšenci tři tisíce let starý bronzový poklad, který odevzdali muzeu. Poklad zahrnoval dvanáct náramků, tři srpy a bronzové dláto. Nález zařadilo do své expozice Muzeum Boskovicka.

O zakopání pomyslné válečné sekery se snaží i archeologové z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Ti totiž pořádají pravidelné záchranné průzkumy, kde archeologové učí laické hledače kovů, jak správně vykopávky vyzvednout a zdokumentovat. I v Ostrožské Lhotě se místní archeologové z řad amatérů snaží jít svým nepoctivým kolegům příkladem. Otevřeli totiž muzeum, jehož depozitář tvoří exponáty, které jim darovali nadšení detektoráři a obyvatelé z okolí.