Kauza Krejčíř: Před soudem vypovídala Renata Horáková

Renata Horáková pracovala v době, kdy Krejčíř vedl znojemskou radnici, jako vedoucí majetkového odboru. Spolu s Jiřím Ludvíkem vyšetřování tajemníka iniciovali kvůli řadě údajně podivných zakázek a úplatkům, které tajemník požadoval. „Kamarádila jsem se se ženou Kamila Ludvíka. Od ní jsem se dozvěděla, že její manžel musel Krejčířovi zaplatit úplatek 50 tisíc korun, protože dostal práci v městských lesích. Jeho žena to líčila tak, že i z toho mála, co si vydělá, musí něco odvádět panu tajemníkovi. Krejčíř mu prý řekl, že to případně všem zapře,“ popsala Horáková.

Podobná situace nastala i se Zdeňkem Novotným, který měl pro město vyrobit stánek na Horní náměstí. Podle Horákové chtěl Krejčíř náhle zakázku zastavit. „Novotný se mě ptal, co se stalo, že Krejčíř změnil názor. Zeptala jsem se ho, jestli Krejčířovi platí úplatky. Řekla jsem mu, že si myslím, že kdo platí úplatky, má se dobře. Novotný mi později zavolal, že dal Krejčířovi příspěvek na Znojmo 40 tisíc korun. Díky tomu mohl zakázku dokončit,“ popsala Horáková s tím, že stánek na náměstí dodnes stojí.

Situace vyvrcholila na konci roku 2009, kdy Horáková odmítla podepsat několik pro město nevýhodných smluv, které jí předložil Krejčíř. „Šlo o prodej městského bytu, a především o pronájem bývalého vojenského areálu Malá Louka. Pozemek měl být pronajatý jen za dvě koruny za metr čtvereční ročně. My jsme upozorňovali, že cena by měla být alespoň dvacet korun za metr čtvereční,“ vypověděla Horáková. Nevýhodným pronájmem by podle ní Znojmo přišlo až o 90 milionů.

S tímto tvrzením Horákovou konfrontovali vedle soudkyně také obhájci Krejčíře. Horáková během výslechu připustila, že nezná přesné podrobnosti o Malé Louce týkající se územního plánu nebo infrastruktury. Jasně nedokázala doložit ani údajnou ztrátu 90 milionů korun. „Bavili jsme se o tom na úřadě, že za danou lokalitu by to při ceně 1 500 až 2 000 korun bylo asi 90 miliónů. Jako vedoucí odboru jsem byla zodpovědná a přišlo mi, že navrhovaný pronájem je nízký,“ odpověděla.

O pár měsíců později v únoru 2010 Horáková byla z pozice vedoucí odboru odvolána. „Krejčíř mi řekl, že tak to někdy bývá. Rada si prý nepřála mé setrvání. Rezignaci jsem odmítla podepsat,“ popsala další vývoj bývalá úřednice. O místo v čele majetkového odboru ale nakonec přišla.

Horáková nedokázala vysvětlit, proč podala trestní oznámení až po svém vyhazovu

Renata Horáková dnes opakovaně čelila otázce soudkyně, proč korupci neoznámila hned, ale až poté, co byla z radnice vyhozena. „Já to nevěděla přímo, mě se to netýkalo, na úřadě se vykládalo ledacos. Až pak jsem viděla, jak se postupovalo s Malou Loukou,“ reagovala. O několik minut později se bránila tím, že na policii se obrátila až ve chvíli, kdy si myslela, že má v ruce dostatek podkladů, aby se tím policie zabývala. „Já to nedělala ani kvůli volbám, ani jako zhrzená milenka,“ tvrdila.

Výpověď Horákové

Soudkyně: „Proč jste podala trestní oznámení až poté, co vás vyhodili, a ne hned, když jste to věděla?“

Horáková: „Já to nevěděla přímo, mě se to netýkalo, na úřadě se vykládalo ledacos. Nebylo to nic, co by se bezprostředně dotýkalo mě. Až pak jsem viděla, jak se postupovalo s prodejem bytu nebo s Malou Loukou. Krejčíř mi vrátil zprávy do rady a neustále mi něco vyčítal. Věděla jsem, že se něco chystá.“

Soudkyně: „Měla jste konkrétní informace o úplatcích?“

Horáková: "Jen to, co mi řekli Ludvíková a Novotný. Nikdy jsem ho neviděla, že by o něco někomu říkal nebo že by od někoho něco přebíral.

Soudkyně: „Vyjma Ludvíkové a Novotného jste slyšela ještě o nějaké konkrétní věci a o braní úplatků?“

Horáková: „Konkrétního už nic.“

Soudkyně: „Proč jste to tedy neoznámila hned?“

Horáková: „Až potom se to týkalo mě a těch kauz, které jsem nechtěla připravit tak, jak on si přál. A proto, že můj vyhazov byl naprosto nestandardní.“

Soudkyně: „Naváděla jste Novotného, aby Krejčířovi dal úplatek?“

Horáková: "Nenaváděla jsem ho, že bych řekla dej mu úplatek, ale naznačila jsem, že kdo Krejčířovi dává úplatky, má se dobře."

Někdejší znojemský radní Jiří Ludvík před soudem potvrdil, že „Horáková byla šikanována“. „Dostali jsme do ruky konkrétní důkazy. Přímých i nepřímých důkazů tam bylo víc, takže jsme se rozhodli jít podat trestní oznámení,“ řekl už před časem Ludvík.

Bývalý radní Znojma Jiří Ludvík

„Renata Horáková se pokusila krádeži zabránit, proto byla sesazena, proto jsme podali trestní oznámení. Já jsem kandidoval do zastupitelstva, abych mohl situaci ve Znojmě změnit.“

Horákovou za její čin před dvěma lety ocenil i Nadační fond proti korupci. Z rukou předsedy správní rady fondu Karla Janečka převzala odměnu 300 tisíc korun.

Krejčíř tvrdí, že celá kauza je pomstou zhrzené milenky

Vladimír Krejčíř před soudem celou kauzu označil za výmysl. Tvrdil, že Horáková usilovala „o jeho mimopracovní přízeň“ s tím, že „jejím svodům krátkodobě podlehl, čeho později hluboce litoval“. Poměr proto ukončil. Bývalá milenka byla poté z funkce vedoucí majetkového odboru na Krejčířův návrh odvolána – podle něj prý nebyla odborně dost na výši. Jejich vztah se po odvolání Horákové rapidně zhoršil. Podle Krejčíře se mu teď Horáková pokouší mstít.

Horáková poměr popřela. „Náš vztah s Krejčířem byl ryze pracovní, nikdy se nestal osobním. Nebyla jsem jediná, komu se dvořil, ale nebylo to nic, co by přesáhlo hranici. Krejčířovi se ženy líbily,“ tvrdila.

Krejčíř dnes striktně odmítl nařčení z ovlivňování zakázek. „Žádná zakázka nebyla neodsouhlasena radou, zastupitelstvem nebo nebyla bez výběrového řízení. Nevím, o jakých prapodivných zakázkách mluví,“ řekl Krejčíř. Dotazů na svědkyni se vzdal s tím, že se vyjádří až na závěr.

Od počátku roku 2009 až do září 2010 si Krejčíř podle kriminalistů přišel na úplatcích asi na 1,9 milionu korun. Hrozí mu až 12 let vězení za to, že přijímal finanční dary a nechal si od firem zvelebovat svoji chalupu v Litostrově na Brněnsku. Všichni obžalovaní ale odmítli, že by se dopustili korupce.

Vývoj kauzy kolem Vladimíra Krejčíře

23. září 2010 – Policisté z útvaru protikorupční policie zasahovali na znojemské radnici. Z kanceláře tajemníka a odboru rozvoje města odváží počítače i stohy dokumentů. Podle prvních informací policie tajemníka podezřívá ze zmanipulování výběrových řízení. Aby Krejčíř nemohl utéct nebo ovlivňovat svědky, byl okamžitě vzat do vazby. S údajnou korupcí neměli mít spojitost ani tehdejší starosta a místostarostové.

24. září 2010 – Kauza má rychlý průběh, už den po razii policie obvinila Krejčíře a další čtyři podnikatele, kteří ho měli údajně uplácet, aby se dostali k městským zakázkám.„Co já vím, tak si vždycky říkal o příspěvek na rozvoj města Znojma. To byla jeho oblíbená věta,“uvedl ČT zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.

27. září 2010 – Krejčíř rezignoval na svoji funkci tajemníka. „Uvedl, že nechce dál komplikovat chod radnice,“ zdůvodnil Krejčířovo rozhodnutí tehdejší starosta města Petr Nezveda (ODS).

1. prosince 2010 – Po dvou měsících byl Vladimír Krejčíř propuštěn z vazby. Policisté už vyslechli většinu hlavních svědků, a proto nehrozí, že by je Krejčíř mohl ovlivňovat. Při propuštění musel složit kauci 150 tisíc korun. Sám tvrdí, že je nevinný. Nové vedení Znojma kvůli kauze zadalo dva audity, které mají hospodaření na radnici prověřit.

4. února 2011 – Vyšetřování přineslo zásadní zlom – shromážděné důkazy ukázaly, že rozsah korupce byl mnohem vyšší, než naznačoval začátek policejního vyšetřování. „Do současné doby byly úplatky vyčísleny na 900 tisíc korun,“ sdělil státní zástupce Tomáš Foldyna. Upozornil, že částka ještě nemusí být konečná. Krejčířovi hrozil vyšší trest – pět až dvanáct let vězení. Vyšetřování ukázalo, že Krejčíř nedostával jen peníze, ale také různé protislužby od obviněných dvou šéfů stavebních firem a dvou místních podnikatelů. Šlo o firmy Pozemní stavby, VHS Plus Znojmo, LukaWood a ZdeNo. „Obviněný nemusel platit práce, které mu uplácející firmy provedly na jeho nemovitostech,“ uvedl Foldyna.

7. 2. 2011 – Dva klíčoví svědci – pořadatel kulturních akcí a znojemský radní Jiří Ludvík (nez.) a úřednice městského úřadu Renata Horáková se rozhodli promluvit. Právě oni detektivy na chování tajemníka upozornili. „Dostali jsme do ruky konkrétní důkazy, přímých i nepřímých důkazů tam bylo víc, takže jsme se rozhodli jít podat trestní oznámení,“ řekl Ludvík. Horáková přišla o místo vedoucí majetkového odboru poté, co se vzepřela. „Odmítla jsem souhlasit s některými transakcemi nevýhodnými pro město, které byly podle mě nezákonné,“ vysvětlila Horáková. Krejčíř ji proto podle jejích slov „uklidil“ na místo do archivu.

Červen – červenec 2011 – Auditoři dokončili kontrolu úřadu s tím, že situace je alarmující. Podle nich se za bývalého vedení ve velkém porušoval zákon o veřejných zakázkách. Největší prohřešky odhalili na Správě nemovitostí a odboru majetkovém a odboru rozvoje. „Nejčastějším pochybením bylo, že se oslovovali ti samí dodavatelé, aniž by byl výběr vystaven nějakému konkurenčnímu tlaku,“ vysvětlil zástupce zpracovatele auditu Marek Bilej.

27. září 2011– Rok po vypuknutí korupční kauzy kolem Vladimíra Krejčíře policie rozšířila počet obviněných. Z uplácení byli nově obviněni zástupci firem Vysočinská lesní Praha, H+M Kuchařovice a Top servis Brno.

Duben 2012 – Policie ukončila vyšetřování kauzy kolem Krejčíře a navrhla ho obžalovat z přijímání úplatků a zneužití pravomoci. Spolu s ním je obviněno dalších sedm lidí z firem, které údajně měly tajemníka uplácet. Úplatky a protislužby tajemníkovi podle kriminalistů vynesly necelé dva miliony korun.

Prosinec 2012 – Krajský soud v Brně začal projednávat rozsáhlou korupční kauzy, v níž je vedle Vladimíra Krejčíře obžalováno také sedm podnikatelů.