Brno – Kancelář veřejného ochránce práv se pustila do kritiky Ministerstva zemědělství kvůli právu myslivosti v honitbách, o které se vedou právní spory. Podle ombudsmana se ministerstvo problematice dostatečně nevěnuje, v honitbách se tak zvěř přemnožuje. Škody způsobené na polích jdou do statisíců.
Kancelář ombudsmana: Zákaz honitby poškozuje přírodu
Myslivci ze sdružení v břeclavské městské části Poštorná jsou zoufalí. Kvůli právním tahanicím se už tři roky nesmí starat o honitbu, kterou léta obhospodařovali. „I nadále děláme ze své dobré vůle všechno mimo lov. Ale sem tam se objeví sražená nebo uhynulá zvěř, kterou musí někdo odklidit. Samozřejmě se musí přes zimu přikrmovat,“ vysvětlil myslivec z Poštorné Miloslav Šalé.
Jenže právě zákaz lovu způsobil na Břeclavsku přemnožení škodné zvěře nebo divočáků. Zemědělci škody vyčíslili na stovky tisíc korun. „Místním lišky vychytaly slepičky, políčka jim rozryli divočáci. Zemědělec pan Král měl škodu 800 tisíc korun na tykvi olejnaté, další majitel pole vyčíslil škodu na kukuřici na 1,5 milionu korun,“ popsal Šalé. Břeclavští myslivci se obrátili s žádostí o pomoc i na kancelář ombudsmana.
Myslivec Miloslav Šalé
„Teď se nám tady přemnožila liška, ale zřejmě to nikoho nezajímá. Liška běhá po ulicích města, dokonce běhala i po nemocnici. Když jsem to nahlásil na městský úřad, tak tam pokrčili rameny a řekli: slyšeli jsme o tom.“
Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová o problémových honitbách (zdroj: ČT24)
Spor se točí okolo právního výkladu zákona
Poštorná na Břeclavsku není jedinou honitbou, kde se nesmí vykonávat právo myslivosti. Podle ombudsmana ale není možné, aby lokality, kde žije zvěř, zůstaly bez péče. „Myslivost nelze přestat vykonávat. Je to specifický způsob péče o životní prostředí a na jejím nepřetržitém výkonu je veřejný zájem. My říkáme, že ať se právně děje cokoliv, tak v krajině musí být myslivost stále vykonávána, protože je to činnost pro životní prostředí a zvěř, která tam žije,“ vysvětlil Ondřej Zemandl z úřadu ombudsmana. Podle něj by po dořešení všech právních věcí buď honitbu obhospodařoval dál stávající uživatel, nebo by ji převzal nový.
Úřad žádá obce i Ministerstvo zemědělství o nápravu situace už několik let. „Zatím jsme nedosáhli ničeho, protože se od Ministerstva zemědělství jako ústředního orgánu prolíná výklad zákona, který je jiný než ten náš. Podle ministerstva naopak v případě, kdy je právní osud honitby nejistý, nelze vykonávat právo myslivosti. Daným názorem jsou ovlivněny jemu podřízené úřady, které na naše výzvy odpověděly, že se jím musí řídit. Naše argumentace však není iracionální,“ vysvětlil Zemandl. Největší problém vidí úřad v tom, že ministerstvo nevyužívá stávající zákon ani nehledá jiné řešení.