Při zachraňování jiných jde záchranářům často o život

Jižní Morava – Denně se setkávají s nadávkami a urážkami a není měsíc, kdy by někoho z nich nenapadli. Řeč je o jihomoravských záchranářích, kteří 24 hodin denně vyjíždí k pacientům v ohrožení života. Často se ale v podobné situaci ocitnou oni sami. Záchranáři teď sami natáčí instruktážní videa, jak se v těchto případech chovat.

K poslednímu napadení záchranáře došlo ve znojemské nemocnici. „Byl to devadesátikilový chlapík a vypadal, že se chce rvát. Dokonce mi oznámil, že mě jde zabít,“ popsal útočníka mladý záchranář Radim Lampart. Opilému pacientovi se přestalo líbit, když mu kvůli ošetření tržné rány na hlavě sestra oholila vlasy. „Vyhrožoval, že zdemoluje lékárnu a vybavení,“ přiblížil noční souboj ve znojemské nemocnici Lampart.

Protože v tu chvíli nebyl k dispozici žádný lékař nebo sanitář, a na oddělení se pohybovaly samé ženy, musel agresivního pacienta zpacifikovat sám záchranář se svým kolegou. „Většinou se podobné incidenty stanou v noci, kdy už je záchranář unavený a přepracovaný,“ připustil Lampart. Pro něj to ale byla zatím nejhorší zkušenost za dvanáct let práce záchranáře.

Napadení v malém prostoru je nejhorší

Pokud dojde k fyzickému napadení, největší nebezpečí hrozí záchranářům uvnitř domů nebo bytů. „Je tam velmi malý manévrovací prostor, záchranáři nemají kam utéct. Venku na otevřeném prostranství je situace jednodušší v tom, že je tam víc prostoru, kam se dá uniknout,“ vysvětlila mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Barbora Zuchová.

Záchranáře nenapadají jen pacienti, ale také jejich blízcí nebo kamarádi, mnohdy pod vlivem alkoholu. „Například noční služby jsou nejrůznějšími útoky proslulé,“ potvrdila Zuchová. Jsou tak místa a situace, kam už záchranáři jezdí jen s policií. „Jsou adresy, které jsou proslulé opakovanými problémy, tam vyjíždíme s policií hned. Stejně tak s policií spolupracujeme, pokud je pacient agresivní,“ dodala Zuchová.

Mluvčí záchranné služby Barbora Zuchová o útocích (zdroj: ČT24)

Někteří záchranáři už zažili i situaci, kdy na ně někdo zamířil střelnou zbraní. „Byla to velice nepříjemná situace, kdy během cesty sanitkou byli zdravotníci ohrožováni agresivním řidičem. V momentě, kdy zastavili, tak si s nimi šel vyřídit účty a namířil na ně střelnou zbraní. Tenhle případ nakonec skončil u soudu,“ řekla mluvčí.

Na nejrůznější nebezpečné situace by záchranáře mohly připravit kurzy sebeobrany, plošný výcvik ale neexistuje. Jihomoravská záchranka proto ve spolupráci s brněnskou Fakultou sportovních studií Masarykovy univerzity v těchto dnech natáčí výukové video, které bude pro záchranáře vodítkem, jak se ubránit.

Pomohla by nám větší právní ochrana, myslí si záchranáři

Ochránit záchranáře pomocí legislativních úprav se zatím daří jen částečně. V současnosti platí vyšší trestní sazby pro agresory, kteří na zdravotníky zaútočí ve chvíli, kdy jim poskytují pomoc. Pokud ale zaútočí až poté, vztahují se na ně nižší sazby. Novelu, která nebrala v potaz, kdy agresor na zdravotníky zaútočí, a měla postavit záchranáře a lékaře na centrálních příjmech nemocnic na úroveň úřední osoby, shodili ze stolu poslanci loni v březnu.

V roce 2011 také vznikl nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Ten například umožňuje vedoucímu záchranářů odmítnout zásah na místě, pokud tím byly ohroženy životy nebo zdraví záchranářů. Na drobnější ataky například opilých pacientů se ale tato úprava nevztahuje. 

Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče v místě události v případě, pokud by

a) při poskytování přednemocniční neodkladné péče byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo

b) měla být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče toto vyžaduje.

c) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče podle odstavce 3, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu středisku nebo pomocnému operačnímu středisku, včetně důvodu tohoto rozhodnutí. 

Zdroj: Zákon o zdravotnické záchranné službě