Vyřešené církevní restituce umožní rozvoj a nové investice

Brno/Kroměříž - Města i vesnice čeká náročné vyjednávání. Po čtvrtečním tichém souhlasu prezidenta Václava Klause s restitučním zákonem je totiž jisté, že církvím se budou vracet lesy, pozemky nebo rovnou poutní místa. Například to na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Katolická církev ale zdaleka všechny restituční nároky prakticky nevyužije - bude je ale chtít prodat, pronajmout nebo převést. Především se tím konečně vyřeší nejasné majetkové vztahy, které na spoustě míst znemožňovaly novou výstavbu.

Kousek od Arcibiskupského zámku v Kroměříži leží známé koupaliště Bajda. To se teď nejspíše stane předmětem vyjednávání - část pozemků pod koupalištěm totiž zákon přiznal arcibiskupství.

Nevyřešené restituce dlouhá léta bránily potřebné rozsáhlé rekonstrukci, a tak město v posledních letech koupaliště doslova udržovalo při životě. Zvažovalo už dokonce vybudování nového venkovního bazénu na jiném místě. Teď má konečně jasno. „Město má rozhodně zájem tuto situaci řešit. Otázkou je, jestli formou pronájmu, nebo odkoupení,“ uvedl kroměřížský mluvčí Pavel Zrna.

Daleko větší starosti přinese restituční zákon pro vedení Velehradu a Modré. Jejich katastry jsou ze dvou třetin obklíčeny církevními pozemky a lesy. Obě vesnice ale s katolickou církví vycházejí maximálně korektně, už kvůli proslulým cyrilometodějským slavnostem. Na pozemku církve už společně plánují vybudování točny autobusů a parkoviště. Bude to úleva pro poutníky i starousedlíky.

Velehrad navíc plánuje, že ve dvou lokalitách postaví rodinné domky. Územní plán to dovoloval, nejasný vlastník pozemků nikoliv. Teď má konečně jistotu, a olomoucké arcibiskupství už dalo najevo, že pozemky buď převede, nebo odprodá.

Církev bude chtít zpět i kostel na Zelené hoře

Brněnské biskupství a jeho 449 farností dostane zpět téměř dva tisíce hektarů půdy. „Pokud to poměříme počtem farností, jedná se o zanedbatelné území. Plány, jak bychom jej mohli využít, zatím nemáme. Nikdo z nás ještě ani nezná výši částky, která bude biskupství navrácena. Stále probíhají jednání uvnitř katolické církve ohledně rozdělování finanční náhrady,“ podotkla mluvčí brněnské diecéze Martina Jandlová.

Mluvčí brněnské diecéze Martina Jandlová o církevních restitucích (zdroj: ČT24)

Církev ale bude usilovat i o navrácení kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Památka UNESCO byla do roku 1953 majetkem církve, teď to bude jeden z nejvýraznějších tuzemských církevních restitučních nároků. „Zvažujeme žádost o jeho převedení pod správu církve. Zatím se připravují dokumenty, které by tuto žádost měly podložit,“ dodala Jandlová.

Církevní restituce

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Budou však muset prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba 1.5 miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativu přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Opozice chce nový zákon napadnout u Ústavního soudu

Zákon o církevních restitucích nechal projít prezident Václav Klaus ve čtvrtek 22. listopadu - poté, co poslanci přehlasovali senátní veto. Klaus se ho ale rozhodl ponechat bez podpisu. Nesouhlasí totiž se zpracováním a podobou příslušného zákona.

„Jsem přesvědčen, že zákon v podobě, jak byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident Klaus s tím, že norma vytváří „reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy.“ Zároveň však nechce vládu Petra Nečase podrobovat dalším zkouškám, jež by představovalo jeho odmítavé stanovisko.

Církevní restituce představovaly jádro sváru české politiky posledních dvaceti let. V tomto volebním období se je levicová opozice opakovaně snažila odmítnout, k čemuž využívala zejména převahu v horní komoře parlamentu. Představitelé ČSSD, podle kterých byl krok Klause alibistický, už oznámili, že hodlají podat ústavní stížnost. Budou tak moci učinit ve chvíli, kdy nový zákon vyjde ve sbírce.