Květná zahrada vstupuje do hlavní fáze svojí proměny

Kroměříž – Obnova Květné zahrady je v plném proudu. Odborníci se teď pouští do hlavních prací, které mají stárnoucí unikát ze 17. století proměnit v moderní zahradu. Zároveň se do zahrady navrátí všechny prvky, které v průběhu staletí zmizely, a badatelé je znovu odhalili teprve nedávno. V hledání jim pomohly historické rytiny.

Obnova Květné zahrady se nese ve znamení vysázení nové zeleně, ale také oprav zámeckých skleníků, cest a vodních toků. Na střechu Palmového skleníku už byl dokonce vydán havarijní výměr. Plánované zásahy mají zahradu vrátit do původní podoby z konce 17. století, pozdější úpravy zůstanou zachované jen v minimální míře.

Návštěvníci se mohou těšit třeba na to, že se do zahrady vrátí Pstruží rybníky. Archeologové při svém pátrání v parku odhalili dobře zachovanou konstrukci jednoho z nich. „Původní konstrukce bude po obnově doplněna o prvky, které zmizely, jako je třeba kamenná balustráda,“ potvrdila před časem specialistka na historickou zeleň Lenka Křesadlová.

Hovoří Ondřej Zatloukal z Aridiecézního muzea Kroměříž (zdroj: ČT24)

Jedna z etap proměny zahrady počítá také s oživením Pomerančové a Holandské zahrady, které na počátku 18. století vznikly jako samostatné celky uvnitř Květné zahrady. V Pomerančové zahradě, jak název napovídá, zahradníci do volné půdy zasadili citroníky a pomerančovníky. Bylo unikátem, aby se ve střední Evropě pěstovaly subtropické plodiny jinde než v květináčích.

„V Holandské zahradě se pěstovaly velmi vzácné cibulovité rostliny, jako jsou narcisy a tulipány, které bylo ve druhé polovině 17. století zvykem dovážet z Holandska,“ popsal dříve koordinátor projektu obnovy Květné zahrady Ondřej Zatloukal.

Do Holandské zahrady se vrátí také zaniklá Neptunova fontána. „Socha se nám naštěstí zachovala, takže bude potřeba vytvořit jenom bazén. A to nebude velký problém, protože máme poměrně přesnou rytinu s detailem,“ dodala Křesadlová. Obnovy se dočká i Ptáčnice s bazénem pro ptactvo a zpátky se vrátí také replika Králičího kopce, který v průběhu století zanikl. Rozsáhlá obnova za 300 milionů korun má skončit zhruba za rok a půl.

Foucaultovo kyvadlo už je po opravě zpátky v zahradě

Do rotundy v Květné zahradě se už na konci října vrátilo také nově zrekonstruované Foucaultovo kyvadlo. Ve středu rotundy se kyvadlo otáčelo od roku 1908, kdy je tam zavěsil gymnaziální profesor František Nábělek. Třicet kilogramů vážící kyvadlo demonstruje otáčení Země kolem své osy.

Květná zahrada patří spolu s Podzámeckou zahradou, v níž také probíhá obměna, k zahradám Arcibiskupského zámku. Hlavní část Květné zahrady vznikla mezi lety 1665 až 1675 podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally.

Částečně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na druhé straně už ale odráží francouzský barokně klasicistní styl, v němž byly vytvořeny například zahrady ve Versailles. Květná zahrada je dnes prakticky jediným takto komponovaným celkem v Evropě. Ani pozdější úpravy zahradě neubraly původní atmosféru.

Květná zahrada je spolu s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem od roku 1998 zapsaná na seznamu UNESCO. Kvůli zchátralosti ale UNESCO památku před šesti lety zařadilo mezi 100 nejvíce ohrožených památek.