Soud: Záchranáři neměli matku a dítě po domácím porodu odvézt do nemocnice

Noční porod ženy před dvěma lety trval pouhých dvacet minut, do nemocnice by tak přijet nestihla. „Rodila jsem už potřetí. Dítě jsme přiložili k prsu, sálo, vypadalo naprosto zdravě, ale i tak jsme chtěli mít jistotu. Proto jsme zavolali zdravotnickou službu,“ popsala Veronika.

Přivolaný lékař chtěl, aby dítě ještě prohlédl specialista. Žena to odmítla s tím, že do nemocnice přijede ráno, až se umyje a oblékne. Záchranáři proto zavolali policii. Ve velmi vyhrocené atmosféře nakonec sanitka matku i novorozence odvezla. „Vůbec jsem s takovou situací nepočítala, zaskočilo nás to. Byl to necitlivý zásah do intimity, do prostředí, kde se právě narodilo dítě. Určitě se tím cítím poškozená,“ dodala mladá matka.

Záchranáři se od počátku brání, že jednali v zájmu dítěte. Kvůli tomu, že bylo po porodu asi hodinu bez přestřihnuté pupeční šňůry, podle nich mohlo ztratit větší množství krve. Dítě navíc bylo podchlazené a v porodnici skončilo v inkubátoru. Podle matky k tomu došlo právě kvůli zásahu záchranářů. Kvůli konfliktu s nimi nemohla novorozeněti věnovat veškerou péči, a navíc přivolaná policie trvala na tom, že dveře od bytu musí zůstat otevřené, aby se rodiče uvnitř nezamkli. Dítě poté ještě museli přenést přes pavlač do sanitky a odtud převézt do nemocnice.

Přivolání policie považuji za nešťastné, zhodnotil znalec

Před soudem dnes vypovídal soudní znalec a neonatolog Josef Macko. Svým posudkem se postavil na stranu rodičů. „Zdravotní stav dítěte byl v ten daný moment stabilní a stabilizovaný. Lékař mohl mít prostou obavu o zdraví a život toho dítěte, ale samotné řešení s přivoláním policie považuji za nešťastné,“ řekl.

V závěrečné řeči právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která matku zastupuje, zdůraznila, že rodičům náleží právo rozhodovat o dítěti. „Výjimkou je pouze stav bezprostředního ohrožení zdraví. To ale v tomto případě splněno nebylo. Ve společnosti převládá názor, že lékaři ví nejlépe, co se má dělat, ale tady to neplatilo,“ uvedla Candigliota. Liga opět požádala o omluvu, odškodné 50 tisíc korun a zaplacení nákladů řízení.

Soud dal Lize za pravdu, že dítě nebylo v ohrožení života. „Lékař jednal paternalisticky v tom ohledu, že jednal za matku, přičemž k tomu nebyly dány podmínky. Ze záznamů jasně plyne lékařova úporná snaha najít jakýkoli důvod pro převoz dítěte do porodnice. Ve skutečnosti jej ale neměl,“ zdůvodnil soudce Michal Ryška. Ženě stejně jako v původním rozsudku přiznal odškodné 100 tisíc korun a omluvu.

Zasahující lékař dostal od prezidenta ocenění in memoriam

Lékař záchranné služby Robert Zodl získal za zásah in memoriam Zlatý záchranářský kříž od prezidenta Václava Klause. Pár dní po zásahu totiž zkolaboval a náhle ve 42 letech zemřel. „Toto je velmi významné ocenění. Celá odborná záchranářská veřejnost se staví za to, abychom udělením tohoto kříže vyslali poselství, že ne vždy je právo rodiny to absolutní právo. Někdy rozhodnutí a svobodná vůle lékaře chránit život bezbranného novorozence je důležitější,“ komentovala případ garantka Zlatého záchranářského kříže Jana Bradáčová.

Domácí porody jsou v Česku stále velmi kontroverzním tématem. Dohoda o legislativní úpravě domácích porodů je stále v nedohlednu. Hlavním argumentem zdravotníků je hrozba neočekávaných komplikací v průběhu porodu. Podle lékařů mohou nastat i u bezproblémového těhotenství, porod doma proto považují za nezodpovědný hazard matky se svým životem i životem dítěte.

Podle platné vyhlášky hrozí porodním asistentkám za vedení domácího porodu pokuta až milion korun, pokud nedodrží přísné podmínky. Podle asistentek jsou ale tyto podmínky doma nesplnitelné. Vstřícný není ani postup zdravotních pojišťoven, porody doma vůbec nehradí.

Matek, které chtějí rodit doma, se zastala i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Vybrat si místo a způsob porodu je součástí svobodné volby rodičky, upozornila Šimůnková. Podle ní musí být toto právo zachováno, i když alternativní porody využívá jen asi jedno až tři procenta žen.

Porodní asistentka se budoucí mamince naopak věnuje celou dobu. Žena navíc může rodit v prostředí, které je jí důvěrně známé, kde se cítí bezpečně a které jí zajišťuje určitou intimitu. Ženy k rozhodnutí rodit doma často vede negativní zkušenost s přístupem personálu nemocnice. Člověk si připadá jen jako další kus na běžícím páse, trpělivosti, úsměvu a laskavého přístupu se nedočkáte, shodli se účastníci jarní Masarykovy debaty, která se právě domácím porodům věnovala. Řada nemocnic se proto snaží o vstřícnější přístup.

Alternativou by se tak mohly stát přirozené porody v nemocnicích, které nabízí například jihlavská nemocnice. Tamní nemocnice má čtyři moderně vybavené pokoje, v němž i porodní křeslo ladí se zbytkem interiéru. To hlavní není prostředí, ale celý proces porodu. Žena si ho řídí sama, za pomoci partnera nebo dalších příbuzných. Zdravotní sestra za pacientkou přichází jen na její žádost.

Hlavní výhodou této alternativy je to, že v případě nenadálých komplikací jsou na blízku lékaři a veškeré zdravotnické vybavení. K dispozici je také operační sál, kam se rodička případně přesune během pěti minut. Tuto formu porodů ministerstvo podporuje. Alternativou by se mohly stát i porodní domy v těsné blízkosti nemocnic.