Brno – Černý bronz a kůň s nezvykle dlouhýma nohama. Tak vypadá vítězný návrh jezdecké sochy markraběte Jošta Moravského, která má stát na Moravském náměstí v Brně. O vítězi soutěže odborná komise rozhodla už před měsícem, brněnští radní jej ale odtajnili až dnes. Autorem sochy je malíř a sochař Jaroslav Róna.
Moravské náměstí ozdobí jezdecká socha. Má symbolizovat odvahu
Rada města Brna konečně rozhodla, jak bude vypadat jezdecká socha markraběte Jošta. Zadání tentokrát kladlo důraz na tradici a klasické zobrazení alegorie Odvahy. „Rada schválila výběr komise a záměr realizace vítězného návrhu. V rozpočtu na příští rok jsou zatím na sochu vyčleněné peníze. Na zaplacení nákladů se bude podílet i sbírka, kterou pořádala občanské sdružení Jošt Moravský,“ popsala náměstkyně primátora Jana Bohuňovská (ODS). Celkové náklady by se měly vyšplhat na zhruba 6,8 milionu korun
Socha symbolizující odvahu by se na Moravském náměstí měla objevit už příští rok. Odvaha doplní stávající tři sochy na tomto náměstí: Prozíravost, Umírněnost a Spravedlnost.
GALERIE
Socha symbolizující Odvahu
Moravské náměstí už zdobí tři ze čtyř plánovaných výtvarných prvků. Jde o sochu Spravedlnosti před Nejvyšším správním soudem, obdélníkovou kašnu symbolizující Umírněnost a bronzový model Brna z dob třicetileté války jako symbol Prozíravosti. Jezdecká socha jako alegorie Odvahy je posledním, dosud chybějícím prvkem.
Komisi, která návrhy posuzovala, tvořili politici i odborníci z oblasti umění. Mezi jinými o budoucí podobě sochy rozhodoval ředitel Moravského zemského muzea, zástupce občanského sdružení Jošt Moravský nebo předseda kulturní komise Rady města Brna. Své zastoupení v komisi měl i primátor Roman Onderka (ČSSD). Komise vybrala tři nejlepší návrhy, které doporučila městské radě.
Kdo byl Jošt Moravský?
Narodil se jako druhé dítě, ale první syn moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., a Markéty Opavské. Byl vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel IV. měl tehdy jen dcery. Po smrti svého otce (1375) se Jošt ujal vlády nad markrabstvím.
Už v osmdesátých letech však vypukly na Moravě spory mezi Joštem a jeho mladšími bratry, které vyústily ve vleklou domácí válku. Za podpory bratrance Zikmunda ve snaze získat prostřednictvím sňatku uherský trůn obdržel Jošt nakonec Braniborsko. Jako braniborský markrabě měl právo volit římského krále.
Splnění svých mocensko-politických ambicí se Jošt dočkal až na sklonku svého života.
Dne 1. října 1410 byl v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem. Necelé čtyři měsíce poté náhle v Brně zemřel a okamžitě se objevily spekulace o jeho otrávení. Ani tehdejší přísné vyšetřování, ani novodobý průzkum kosterních pozůstatků Jošta však násilnou smrt neprokázaly.
Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna
První soutěž na sochu markraběte Jošta vypsala Rada města Brna už v roce 2009. Původním favoritem bylo dílo dnes již zesnulého sochaře Maria Kotrby, které ale nakonec radní neposvětili. Byla mu totiž vytýkána přílišná avantgardnost.
Tentokrát má jezdecká socha navázat spíše na tradici klasických pomníků. Druhá soutěž byla vypsána letos v dubnu, přičemž umělci mohli své návrhy posílat do 21. září. Radní se zároveň shodli, že pokud by se jim nyní nepodařilo nějaký návrh vybrat, idea sochy Jošta Moravského úplně zanikne. Původně měla na Moravském náměstí stát už v roce 2010, kdy si město připomínalo 660. výročí narození této historické osobnosti.