Zapomenutý osud válečných hrdinů pomohli odhalit amatérští nadšenci

Střípek po střípku sestavovali nadšenci z Brněnska mozaiku tragického příběhu z druhé světové války. U obce Loděnice na Brněnsku se za války zřítil americký bombardér Boston se sovětskou posádkou na palubě. „Letěli přes Znojmo nad Brno a vraceli se přes Ořechov, kde vrcholila bitva. Tam byli německou protiletadlovou obranou sestřeleni,“ popsal letecký nadšenec Vlastimil Schildberger z Československé společnosti vojenské historie. 

Dva členové posádky z letadla včas vyskočili, jeden z nich se zachránil. Pilot se zabil, havárii přežila jen střelkyně Vasilisa Paštěnko, která ze strachu z Němců spáchala po vystřílení všech nábojů sebevraždu. 

Identifikovat tři letce a jednu střelkyni trvalo tuzemským leteckým nadšencům desítky let. Po celou dobu rodiny vojáků ani netušily, kde hrdinové zemřeli. Hledačům z klubu vojenské historie pomáhala v pátrání svědectví pamětníků, zmínky v archivech, ale hlavně nalezené trosky letadla. 

Odhalené osudy sovětské posádky bude ode dneška připomínat i pamětní deska v obci Loděnice. Jejímu odhalení přihlíželi místní, amatérští hledači válečných letadel i ruský konzul. Čtveřice sovětských hrdinů se po 67 letech konečně dočkala pocty, kterou si zaslouží. „Je velice příjemné, že dnes na této akci byla i mládež. To symbolizuje, že hodnoty, za něž položili životy tito vojáci, zůstávají stejné a předávají se z generace na generaci,“ řekl konzul Ruské federace v Brně Andrej Šaraškin. 

Nadšeneckou aktivitu ocenila i britská královna 

Skupina šesti nadšenců z Československé společnosti vojenské historie pomáhá odkrývat zapomenuté osudy válečných letců už řadu let. S detektorem kovu v ruce krůček po krůčku procházejí vytipované lokality a hledají trosky letadel, kterých bylo za války na území Moravy sestřeleno kolem šesti set. Zatím jich našli stovku. „Sovětských letců už jsme našli 89, z nich jsme 90 procent identifikovali. Našli jsme i jednoho Američana a 30 Němců,“ upřesnil Schildberger. 

Jejich cílem ale není jen sběr artefaktů, spolu s nimi se snaží poodhalit i lidské osudy osádek havarovaných letadel. Doposud nevětším úspěchem těchto nadšenců byl nález anglického bombardovacího letounu u Stošíkovic na Znojemsku. Za identifikaci nezvěstné osádky si amatérští detektivové vysloužili čestné členství britského Královského letectva přímo od královny Alžběty II. 

„Nejzajímavější na té práci je, když se vám podaří najít pozůstalé, a oni vám poděkují za informace. Mnohdy ani netuší, kde jejich příbuzný zemřel. Když tady byly sestry jednoho z letců ze Skotska, jenž zahynul na Znojemsku, tak vyšlo najevo, že těch šedesát let žily v představě, že se zřítil do moře,“ popsal svoji motivaci amatérský hledač Jan Mahr, který se dokonce zasloužil o to, že letec Thomas Neilan dostal posmrtně za svoji odvahu vyznamenání.

Jihomoravští badatelé velkou část nalezených střípků historie schraňují a vystavují v Muzeu letecké a pozemní techniky ve Vyškově. Jan Mahr výsledky pátrání sepsal v knize Vzpomínky na neznámé letce. Díky jihomoravským milovníkům letecké historie tak příběhy bezejmenných mladých pilotů a osádek, statečných a připravených k oběti pro svoji věc, které však nedoprovázelo žádné hlášení o úspěchu a vítězství, neupadnou do propadliště dějin.