Fico a Nečas podpořili prodloužení Baťova kanálu ze Skalice do Hodonína

V reprezentativních sálech kolejí usedli členové české a slovenské vlády zhruba v 10:45. Úvodního slova se ujal slovenský premiér Robert Fico, který Čechům poděkoval za vlídnost při „sametovém rozvodu“. „Slovenská samostatnost je pro vás otevřenou náručí připravenou na objetí,“ řekl Fico. Čechům také poděkoval za to, že jako turisté nezanevřeli na krásy Tater ani na termální koupaliště.

Poté všechny přítomné překvapil premiér Petr Nečas, když všem členům vlád nechal nalít panáka slivovice. Označil to za „záchrannou operaci“ vzhledem k mrazivému počasí, které v Uherském Hradišti panuje. „Nebudu mít nic proti tomu, když slovenští kolegové počkají, až si dají prvního frťana čeští ministři,“ dodal s úsměvem s odkazem na metanolovou aféru. Setkání se nese v mimořádně přátelské atmosféře.

Na tiskové konferenci premiér Petr Nečas zdůraznil obrovský potenciál obou zemí k prohloubení spolupráce v energetice, dopravě i armádě. „Bavili jsme se také o sportu a možné spolupráci mezi kluby. Na místě je otázka společné slovensko-české fotbalové ligy, jakkoliv jsme si vědomi, že kluby jsou na státu nezávislými entitami. Ale přispělo by to k vyšší kvalitě a vyššímu konkurenčnímu prostředí. Podobné je to také u hokeje. Kluby budou mít případně plnou podporu obou zemí, pokud se k takovému kroku rozhodnou,“ popsal Nečas.

Podporu spolupráci vyjádřil také Robert Fico. „Pokud se dohodneme na spolupráci obou zemí v pořádání mistrovství světa v hokeji, které má Česko pořádat v roce 2015, pak by podobný model byl nastavený i v roce 2018, kdy se pořadatelství ujme Slovensko. Tato spolupráce má význam. Je to nejlepší cesta, jak reprezentovat obě země ve světě,“ řekl slovenský předseda vlády. Souhlasí také se vznikem federální fotbalové ligy.

Odpoledne potom politici přejeli z Uherského Hradiště na slovenskou stranu do Trenčína. V hotelu Elizabeth se zúčastnili pracovního oběda, po němž premiéři obou zemí podepsali společné prohlášení. Svým podpisem stvrdili také mezivládní dohodu o majetkovém vypořádání, která umožní prodloužení Baťova kanálu ze slovenské Skalice do Hodonína. „Vidím v tom obrovský potenciál pro rozvoj cestovního ruchu,“ řekl Nečas.

Jak je na tom někdejší federace?

Čeští a slovenští ministři se sházejí ve chvíli, kdy se země již dávno nenacházejí ve stejné pozici. Slovenská ekonomika by se letos i v dalších letech měla vyvíjet lépe než tuzemská. Pro letošní rok slovenské Ministerstvo financí očekává, že ekonomika poroste o 2,5 procenta. V příštím roce by sice měla zvolnit růst ke dvěma procentům, v dalších dvou letech podle prognózy přidá shodně o více než tři procenta. Naopak české Ministerstvo financí čeká letos propad o půl procenta, příští rok růst o jedno procento, v roce 2014 o 1,9 procenta a v roce 2015 o 2,7 procenta.

Zároveň ovšem platí, že se západ někdejšího Československa má stále lépe než východ. Za dobu od sametového rozvodu měli čeští zaměstnanci vždy v průměru vyšší mzdy a rovněž nezaměstnanost byla na Slovensku vyšší než v ČR – průměrná mzda v ČR loni činila necelých 24 000 korun; na Slovensku byla loni 786 eur, tedy přes 19 300 českých korun. Stále proto platí, že za prací přicházejí častěji Slováci do Čech a na Moravu než naopak. Zatímco v Česku bylo ke konci loňského roku zaměstnáno přes 106 000 Slováků, na Slovensku pracovalo zhruba 3 200 Čechů.

Baťův kanál by mohl být do pěti let o kousek delší

Splavný Baťův kanál končí na jihu přístavem Skalica, o 900 metrů dál probíhá plavba po řece Moravě u Hodonína, kde je postavený poměrně nový přístav. „Propojení mezi oběma izolovanými plavebními cestami dosud chybí. Hodonín je přitom atraktivní cíl,“ myslí si předseda správní rady Baťův kanál Jaroslav Pospíšil.

Dlouholeté přání správy Baťova kanálu i provozovatelů přístavišť o prodloužení kanálu by mohlo být po dnešku o něco blíž skutečnosti. K tomu, aby lodě mohly mezi oběma místy proplouvat, je potřeba dobudovat zhruba 900 metrů dlouhý úsek kanálu. „Navíc vznikne plavební komora, která bude vyrovnávat výškový rozdíl mezi hladinou Moravy a Baťovým kanálem,“ dodal Pospíšil.

Ředitelství vodních cest chce do konce příštího roku získat územní rozhodnutí. Do tří let by se mohlo začít stavět. Stavebníci musí upravit osm set metrů dlouhý tok Radějovky a zbudovat plavební komoru. Na české straně bude navíc potřeba vybudovat biokoridor, který poskytne útočiště chráněným živočichům. Stavba vyjde zhruba na 150 milionů korun.

Baťův kanál patří mezi nejvýznamnější turistická lákadla východní Moravy. Jeho délka (od Otrokovic do Skalice) je v současnosti přibližně 53 km. Celou trasu i s jednotlivými přístavišti je možné si prohlédnout na webu Baťova kanálu.

Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde jsou vedeny uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Celkově je kanál splavný od Kroměříže po Hodonín, je zde ale několik „překážek“. Rozdíl výšek na této vodní cestě vyrovnává 13 zdymadel. Plavební hladina je udržována 13 jezy. Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru.

Vybudován byl v letech 1935–1938. Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl až do 60. let lignit z ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. Lignit se dopravoval do Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou.