Mikulčice - Unikátní pozůstatky dřevěného mostu z období Velkomoravské říše odkryli archeologové na Valech v Mikulčicích na Hodonínsku. Takzvaný první most, který pochází zřejmě z 9. století, spojoval opevněné předhradí s osídleným podhradím přes jedno z dnes už zaniklých ramen řeky Moravy. Překvapivě se dochovaly dokonce části dřevěných kůlů, na nichž most stál – zakonzervovaly je totiž nánosy spodních vod.
Archeologové odkryli v Mikulčicích základy velkomoravského mostu
„Podle dendrochronologického datování byl most postaven zřejmě už před polovinou 9. století. Několikrát byl přestavován a opravován. Zanikl pravděpodobně společně s velkomoravským hradem na začátku 10. století,“ uvedl vedoucí archeologického výzkumu Lumír Poláček.
Hradiště Valy mělo v době existence Velkomoravské říše celkem tři mosty. Ten, jehož základy badatelé v předchozích dnech odkryli, byl pravděpodobně tím nejvýznamnějším. Byl dlouhý asi 40 metrů, na šířku měl čtyři až pět metrů a celý byl vybudován z dubového dřeva. „Byl konstruován podobně jako mosty Keltů a Římanů na řekách ve střední Evropě,“ doplnil Poláček.
Vedoucí výzkumu Lumír Poláček (zdroj: ČT24)
Přírodní archiv vydal další tajemství
Dno koryta řeky v době vzniku mostu leželo asi tři metry pod úrovní současného povrchu. Do něj byl most upevněn pomocí silných dřevěných kůlů, jejichž pozůstatky si i dnes, po uplynutí tisíce let, mohli archeologové vlastníma rukama osahat. V Mikulčicích to ale nikoho příliš nepřekvapilo. „Při výzkumech v okolí Mikulčic bylo nalezeno velké množství původního dřeva a dalších organických materiálů, které se v našich podmínkách běžně nedochovávají,“ řekl archeolog.
Podle vědců to souvisí s tamním přírodním prostředím. „Původní říční ramena Moravy byla zanesena mladšími sedimenty. Jakmile se zvedla hladina podzemních vod, nálezy v zemi dokonale zakonzervovala,“ vysvětlil Lumír Poláček. „Lze mluvit o unikátním přírodním archivu,“ dodal.
Slovanské hradiště v Mikulčicích
- Národní kulturní památka aspirující o zápis na Listinu světových kulturních památek UNESCO.
Významné místo počátků české státnosti a působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina (Cyrila) a sv. Metoděje.
V 9. století se zde nacházel velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 hektarů.- Archeologové na místě odkryli základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes dva a půl tisíce objevených hrobů a pozůstatky mohutného valu.
- Místo je známé také pod názvem Morava (grad Morava) nebo jako starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi).
- Výzkum tam začal v 50. letech minulého století, vědecké centrum ale před pěti lety zničil požár. Archeologové proto teď pracují v náhradních prostorech a čekají na dostavbu nového moderního centra.
- Masarykovo muzeum v Hodoníně zde provozuje dvě stálé archeologické expozice. Ročně je navštíví kolem 20 tisíc lidí.
Aby se k základům mostu archeologové dostali, museli nejprve spodní vodu odčerpat. Nalezli při tom i střípky keramiky. V minulosti se u mostu našly sekery a zbraně, což svědčí o tom, že se na tomto místě sváděly i boje.
Všechny nálezy teď čeká chemické zakonzervování. Další bádání v těchto místech bude pokračovat příští rok na jaře.
GALERIE
Archeologický nález u Mikulčic