Jihomoravský kraj podá ústavní stížnost kvůli zrušenému územnímu plánu

Brno - Jihomoravští radní nesouhlasí s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který v červnu letošního roku zrušil zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Proti dokumentu se tehdy postavilo třináct obcí a třináct jednotlivců. Jihomoravský kraj se teď rozhodl podat ústavní stížnost. Zastupitelé se kvůli tomu sejdou už o týden dříve.

„Za týden ponesu na Radu Jihomoravského kraje návrh ústavní stížnosti, posléze jej předložíme zastupitelstvu, což je jediná šance, jak zásady územního rozvoje znovu vzkřísit,“ uvedl současný krajský radní zodpovědný za územní plánování David Macek (KDU-ČSL). Zastupitelstvo se přitom musí sejít už o týden dříve než mělo, aby stihlo návrh odsouhlasit a podat stížnost v zákonné lhůtě.

Zároveň Macek plánuje požádat i o odklad rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Budu se zasazovat o to, abychom Ústavní soud požádali o odklad rozhodnutí soudu tak, aby naše zásady územního rozvoje mohly platit, než soud rozhodne, jak s naší žádostí naloží,“ dodal Macek.

Soudkyně Nevyššího správního soudu dala v červnu za pravdu třinácti obcím a dalším třinácti jedincům, kteří usilovali o zrušení zásad územního rozvoje v Jihomoravském kraji. Rozhodnutí soudkyně zdůvodnila tím, že kraj dostatečně neposoudil celkový vliv staveb na životní prostředí a zdraví v regionu. Soudu se například nelíbilo trasování rychlostní silnice R43, které nerespektovalo posudek doporučující vést z ekologických důvodů silnici jinudy. Kraj se tomu ve své stížnosti hodlá podle Macka bránit.

Hovoří David Macek (zdroj: ČT24)

Mezi obcemi, kterým vadily plánované dopravní stavby, byly například Moravany, Modřice či Ostopovice. Kritici regionálního územního plánu vidí pochybení kraje především v tom, že dostatečně nepřihlédl k námitkám vedení obcí i jednotlivců. Ti přicházeli s alternativními návrhy, jak by se mohly silnice obydleným místům vyhnout. „Trváme na tom, že ve chvíli, kdy nám po vyhodnocení všech okolností zůstane více variant u některých staveb, má zastupitelstvo možnost z těchto variant některou preferovat a doporučit,“ upozornil Macek.

Důvody stížnosti na ZÚR:

  • R43 (Brno – M. Třebová) – trasování přes Bystrc
  • R52 (Brno – Mikulov, st. hr.) – trasování z Pohořelic na hranice
  • R55 (Břeclav – Olomouc) – části trasy
  • I/38 (Hatě, st. hr. – Grešlové Mýto – další kraj) – plán modernizace s obchvatem Znojma
  • jihozápadní, jihovýchodní, jižní tangenta města Brna