Klub Fléda byl pod drobnohledem kontrolorů

Brno – Kontrola hasičů, hygieny i stavebního úřadu dnes proběhla v brněnském klubu Fléda. Na klub si kvůli hluku často stěžují nájemníci okolních domů a úřady proto chodí podnik často kontrolovat. Vedení Flédy se rozhodlo investovat do odhlučnění stropní konstrukce, na kompletní vyřešení problému ale provozovatel zatím nesehnal peníze.

O velké kontrole v klubu Fléda rozhodlo vedení městské části Královo Pole. „Bylo to na základě stížností od občanů. Jako městská část se musíme těmito podněty zaobírat,“ řekl starosta Králova Pole Roman Vykoukal (ČSSD). Celý klub proto dnes zkontrolovali pracovníci stavebního úřadu, hasiči a hygiena. Vyhodnocení kontroly zatím úředníci zpracovávají. 

Kvůli častým stížnostem na hluk se vedení klubu rozhodlo odhlučnit stropní konstrukci velkého sálu. „Teď pracujeme na první fázi odhlučnění. Vycpáváme železné traverzy na stropě speciální hmotou, která má zvukově a tepelně izolační a protipožární vlastnosti. Samozřejmě ruku v ruce to jde s tím, jak se na rekonstrukci snažíme získat finance,“ vysvětlil provozovatel klubu Lukáš Stara. Investice vyjde na 90 tisíc korun. Kompletní vyřešení problému by ale přišlo na 3 miliony, které provozovatel nemá. Jedná teď proto s možnými investory a sponzory.  

Že je odhlučnění do budoucna nutné, ale ví i sám provozovatel. Klub už od hygieny dostal dvě pokuty za překročení hlukových limitů, celkem za 110 tisíc korun. „Z toho důvodu musíme na odhlučnění dál pracovat. V případě dalších kontrol, které na nás určitě přijdou, tak pokud by byly limity překročeny, pokuty se pohybují v řádech statisíců,“ dodal Stara.

Fléda byla v hledáčku úřadů i strážníků už v minulosti 

Podobný nápor kontrolorů zažili provozovatelé klubu Fléda už dříve. Konkrétně minulý rok v květnu, kdy byli městští strážníci k podniku přivolaní za jeden měsíc celkem 120krát. Obyvatelé okolních domů si často stěžují na hluk, klub proto kromě strážníků kontrolují i hygienici a kulturní komise městské části. V souvislosti s tím byl jeden z královopolských zastupitelů, Jan Kratochvil (TOP 09), podezřelý ze střetu zájmů. Jako člen kulturní komise údajně hlasoval o stížnostech na klub, sám je přitom majitelem sousedního domu. Kratochvil proto později na své členství v komisi rezignoval, obvinění se ale bránil. „Jaký je to střet zájmů, když já jsem majitelem domu, kde mám šedesát nájemníků. Oni si mi stěžují, že tu nemůžou bydlet. Nám se odstěhovaly za poslední měsíc tři rodiny,“ řekl loni Kratochvil. Provozovatel klubu Lukáš Stara tehdy obrovský počet kontrol označil za hraničící se šikanou, podle něj se vedení Flédy snaží negativní vlivy jako hluk nebo výtržnosti některých návštěvníků co nejvíc eliminovat. 

Od kontrol až na pokraj zániku 

V mnohem svízelnější situaci se ale provozovatelé Flédy ocitli letos na jaře. Zastupitelé městské části Královo Pole tehdy schválili vyhlášku, která nařizuje zahrádkám a podnikům s veřejnou produkcí hudby omezit provoz a zavřít nejpozději ve 22 hodin. Nařízení se ovšem ve Štefánikově ulici týkalo pouze domů s popisným číslem 18 až 28, tedy i toho, kde sídlí Fléda. Ozvaly se proto i kritické hlasy, že jde o účelovou vyhlášku, která má klub Fléda zlikvidovat. Takové omezení by zřejmě znamenalo konec klubu, který Brňané navštěvovali už před více než sto lety a který si za roky fungování vydobyl dobrou pověst v Česku i zahraničí. 

Za Flédu se tehdy postavilo 20 tisíc lidí z celé republiky, mezi nimi například David Koller ze skupiny Lucie, Roman Holý z Monkey Business, zpěvák Jiří Macháček i držitelé Oscara za hudbu k filmu Once Markéta Irglová a Glen Hansard. Ti všichni se podepsali pod petici, kterou předali brněnským radním. Za Flédu se nakonec postavili i sami radní a většina brněnských zastupitelů, na zasedání 19. června Štefánikovu ulici z kritizované vyhlášky vyškrtli. 

Fléda alias Brněnský netopýr

Historie klubu sahá až do roku 1911. Původně vznikl jako obdoba vídeňského kabaretu Wiener Fledermause a nesl název Brüner Fledermause (Brněnský netopýr). Mezi lidmi se však brzy zažila zkrácenina „Fléda“. Byl prvním klubem ve městě, kde se začal hrát jazz. V 70. a 80. letech pak sloužil jako televizní studio. Po skončení nájemní smlouvy s Českou televizí v roce 2000 byl postupně přebudován na filmový a hudební klub. Pořádají se tam filmové přehlídky, koncerty různých žánrů od jazzu, techna až po vážnou hudbu a také divadelní představení. V klubové scéně je jeho jméno proslulé v celorepublikovém měřítku.