Vyškov - Oprava Greplova domu v centru Vyškova začala nedávno. Trvat by měla až do příštího října. Do té doby budou jednotlivé odbory městského úřadu sídlit na třech různých místech ve městě. Jedním z nich je i vyškovský zámek. Tam našel útočiště odbor dopravy. I prostory zámku jsou ale ve špatném stavu a na jejich opravu by bylo třeba desítek milionů. Ty město nemá.
Vyškovský zámek je v dezolátním stavu. Na opravu nejsou peníze
Vyškovští úředníci by se příští rok v říjnu měli přestěhovat zpět do opraveného Greplova domu. „V budově bude sídlit asi padesát úředníků. Teď máme odbory umístěny ve třech budovách po městě,“ uvedl starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD). Na odbor dopravy lidé nyní musí docházet do vyškovského zámku. Ten má však problémy se statikou a potřeboval by opravit stejně jako Greplův dům. „Zámek je v dosti zuboženém stavu. Jsou tam problémy se statikou, které jsou dány stářím budovy i současným zatížením,“ uvedl Goldemund. Historické prostory zatěžuje především archiv, který sem museli pracovníci dopravního odboru přestěhovat.
Odborníci doufají, že přestěhování archivu do Greplova domu by mohlo omezit posouvání budovy. „Nejsem statik, ale myslím si, že odstěhování archivu by mohlo pomoct,“ řekl vedoucí oddělení kultury Městského úřadu Vyškov Petr Bařinka. V budově probíhá dlouhodobé sledování a jsou v ní umístěny sondy, pomocí kterých se zjišťuje, zda se stavba hýbe. „V současné době se nehýbe,“ dodal Bařinka.
Vedoucí oddělení kultury Bařinka hovoří o historii zámku (zdroj: ČT24)
Vedení města si nedávno nechalo vypracovat studii, ze které vyplývá, že by potřebná investice přesáhla sto milionů korun. „Je to obrovská částka a město tyto peníze nemá,“ upozornil Goldemund. Že by se zástupcům města podařilo budovu prodat cizím investorům, je v podstatě vyloučené. „Objekt je památkově chráněný a bez parkovacích míst, takže je v podstatě neprodejný,“ uvedl Goldemund. Město proto zámek nabídlo vedení Jihomoravského kraje. „Nabídli jsme budovu kraji s tím, že jsme ochotni ji převést za jednu korunu. Nyní čekáme na osobní jednání,“ řekl Goldemund.
Pokud kraj vyškovský zámek odmítne, je jednou z možností, jak náklady na opravu snížit, podání žádosti o dotaci z takzvaných Norských fondů. To má ovšem jeden háček. „Abychom se o peníze z fondů mohli přihlásit, musela by mít budova určité poslání a náplň. Jediné, co nás zatím napadá, je zkusit sjednotit všechny místní neziskové organizace pod jednu střechu,“ vysvětlil plán Goldemund. O tom, zda by se organizace byly ochotny na zámek přestěhovat, budou představitelé města a zástupci neziskových organizací jednat v září.
Rozpadlá zeď se dočká opravy už letos
Kromě odboru dopravy sídlí v areálu i Muzeum Vyškovska. Právě v blízkosti muzea se nachází zeď, která byla v tak špatném stavu, že hrozilo její spadnutí. Vedení města proto přistoupilo k nejnutnějším opravám už nyní. „Opravujeme zeď a bránu u muzea. Zrekonstruovaný bude i domek v blízkosti brány, kde budou umístěny veřejné toalety,“ objasnil Goldemund.
Protože se jedná o historický objekt, nesmí stavbaři nic uspíšit. „V současné době probíhají na domě restaurátorské práce, výměna oken a oprava omítky. Při práci si musíme dávat pozor, aby vše zůstalo zachováno. Musíme se tedy držet původní předlohy,“ vysvětlil postup stavbyvedoucí Oldřich Crhonek. Rekonstrukce by měla být hotová na konci srpna a za úpravy zaplatí Vyškov téměř milion korun. Polovinu peněz se ale podařilo získat z dotací.