Brno – Jeden z největších vědců, objevitel zákonů dědičnosti Gregor Johann Mendel, se narodil přesně před 190 lety. Výročí slaví Mendelovy rodné Hynčice i jeho domovské Brno. Největší výstavu ale mohou návštěvníci vidět v Praze, kam se včera přestěhoval i unikátní Mendelův rukopis, v němž vědec položil základy genetiky. Brňané mohli vzácný spis vidět v červnu.
Před 190 lety se narodil otec genetiky
Přesně před 190 lety přivedla manželka drobného zemědělce Rosina Mendelová na svět syna. V domku číslo 58 ve slezských Hynčicích ten den spatřil světlo světa jeden z největších vědců nejen v českém, ale i světovém kontextu – otec genetiky Johann Gregor Mendel.
Jeho výročí si Brno připomíná během celého roku. Paradoxně se ale největší výstava o geniálním vědci koná v Praze. Do hlavního města se ve středu odstěhoval i vzácný spis, v němž Mendel shrnul své desetileté pokusy s křížením hrachu. Právě tento dokument je považován za základní kámen genetiky. „Rukopis bude vystaven na výstavě Mendel 190 v Národním technickém muzeu v Praze, což je vrcholná část naší roční snahy zvýraznit jméno Gregora Johanna Mendela v českých zemích. Rukopis byl v Brně představen na výstavě Skvosty starobrněnského opatství. Nyní jsme se dohodli, že ho ukážeme i v hlavním městě,“ vysvětlil ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.
Spis, který položil základy genetiky
Německy psaný dokument „Versuche über Pflanzenhybriden“ byl po léta uložen v Německu, do Brna se vrátil teprve letos v lednu. Místo svého vzniku, starobrněnské opatství, ve středu ráno opět opustil. Tentokrát na výstavu do Prahy. „Tím, že se k nám rukopis vrátil, jsem si přidal starostí, to já vím, ale který člověk žije ve světě bez starostí,“ řekl s úsměvem opat Lukáš Evžen Martinec. Na svého předchůdce Gregora Johanna, který zastával post opata mezi lety 1868 až 1884, je patřičně hrdý.
O spisu hovoří starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec (zdroj: ČT24)
Vzácné dílo klášter opustilo pod dozorem policejních jednotek. Podle muzejníků má cenu desítek, možná i stovek milionů korun. „Já si myslím, že cena rukopisu se může odhadnout, ale je to stále jenom odhad. Můžete vypočítat, jakou cenu má člověk? A toto je dokument, který opravdu nemá na světě obdoby,“ uvedl Martinec.
Mendel ve spisu na tuctu dvoustránek popsal všechno, co pozoroval při svých pokusech s hrachem v letech 1854–1864. Po prezentování výsledků byl rukopis zpracován a otisknut jako článek ve věstníku. Exponát teď doplní výstavu Mendel 190 v Národním technickém muzeu. Expozice Mendelovy objevy představí interaktivní formou, křížení si návštěvníci vyzkouší při hře na dotykové obrazovce, kde si vyberou geny, které pak zkusí zkřížit.
Jinde se slaví hlavně dnes, v Brně po celý rok
Velké oslavy 190. výročí čekají hlavně Mendelovy rodné Hynčice. I proto nebude v Brně přesně v den výročí žádná velká akce. „Mendel sice rukopis napsal v Brně, ale my slavíme výročí narození, ne napsání rukopisu. Největší oslavy budou v jeho rodných Hynčicích. My jsme nechtěli být ti, kdo si budou uzurpovat Mendelovo jméno,“ dodává Dostál. „Nás na podzim čeká velká konference, na kterou přijedou 4 držitelé Nobelových cen, v čele se sirem Jamesem Watsonem, spoluobjevitelem struktury DNA,“ vypíchl Dostál jeden z vrcholů brněnských oslav.
Oslavy Mendelova výročí
Kalendář oslav 190. výročí Gregora Johanna Mendela najdete na webu.
O oslavách hovoří ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál (zdroj: ČT24)
Mendelův životopis
1822 Narozen 20. července v Hynčicích na severní Moravě v rolnické rodině Antona a Rosiny.
1834-1840 Gymnázium v Opavě. Mendel si přivydělával doučováním jako soukromý učitel.
1840-1843 Filosofický ústav v Olomouci. Mendel studoval matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filosofii a etiku.
1843 Augustiniánské opatství na Starém Brně. Mendel byl přijat jako novic do kláštera, jehož opatem byl C. F. Napp. Přijal zde řeholní jméno Gregor. Napp a farář F. M. Klácel podstatně ovlivnili Mendelův zájem o vědecké bádání.
1845-1848 Teologický ústav v Brně. V roce 1846 navštěvoval Mendel přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství.
1847 Byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.
1851-1853 Univerzita ve Vídni. Mendel studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy a navštěvoval přednášky z experimentální fyziky, anatomie a fyziologie rostlin.
1854 Stavba skleníku v zahradě opatství.
1854-1864 Pokusy s hrachem. Mendel prováděl pokusy s hybridizací rostlin v zahradě opatství. Dva roky věnoval přípravě linií Pisum sativum s konstantními znaky.
1863 První článek o meteorologických pozorováních. Mendel pokračoval v těchto aktivitách až do roku 1882.
1865 Přednášky „Pokusy s rostlinnými hybridy“ na únorovém a březnovém zasedání Přírodovědného spolku v Brně. Mendel své přednášky v roce 1866 publikoval, na základě této práce je považován za otce genetiky.
1868 Mendel se stal opatem poté, co v roce 1867 zemřel opat Napp.
1884 Vážně nemocný Mendel zemřel 6. ledna 1884 v klášteře a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.
Zdroj: Mendel 190
Duchovní i všestranný vědec
Gregor Johann Mendel nebyl jen vědec, ale i církevní hodnostář, své objevy provedl během působení v augustiánském klášteře v Brně. Ve své práci tak propojil vědu s vírou. Mendel se věnoval širokému spektru přírodních věd – od šlechtění, sadařství a ovocnářství až po astronomii nebo včelařství.
Ve svém zkoumání vždy vycházel z toho, co viděl. Co a jak se dědí, zkoumal Mendel na hrachu setém, jehož pozorování se věnoval přes 9 let. Na rozdíl od ostatních přírodovědců své doby nezkoumal rostlinu jako celek, ale sledoval jednotlivé znaky a jejich četnost. Tu pak zpracoval matematicky. Přišel tak na principy, které položily základy moderní genetiky. Své poznatky shrnul Mendel v knize Pokusy s rostlinnými hybridy, již vydal v roce 1866. Během života ale tento významný přírodovědec uznán nebyl a ke znovuobjevení jeho myšlenek došlo až na počátku dvacátého století. Mendelovské principy jsou platné pro rostliny i živočichy a jejich platnost dodnes nikdo nevyvrátil. Jeho práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum.
Od roku 1862 prováděl Mendel také každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Jeho jméno dnes nese například muzeum, univerzita i první česká vědecká stanice na Antarktidě.
Od Mendela k projektu lidského genomu
1856 Gregor Mendel začíná konat pokusy s křížením hrachu.
1859 Charles Darwin publikuje „On the Origin of Species“ („O původu druhů“).
1866 Mendel publikuje „Versuche über Pflanzen-Hybriden“ („Pokusy s rostlinnými hybridy“). Rozesílá separátní výtisky, ale ty zůstávají bez povšimnutí.
1871 Friedrich Miescher podává zprávu o objevu nukleinu z izolovaných buněčných jader; přestože je dnes nuklein znám jako směs nukleových kyselin DNA a RNA a bílkovin, je to první práce o nukleových kyselinách.
1900 Carl Correns a Hugo de Vries nezávisle znovuobjevují Mendelovy principy, a tím i jeho práci. William Bateson uvádí Mendelovu práci ve známost v londýnské Královské zahradnické společnosti a záhy ji překládá.
1902 Walter Sutton prosazuje chromozomovou teorii dědičnosti, totiž, že chromozomy se chovají stejně jako Mendelovy elementy (brzo pojmenované geny).
1902-1909 William Bateson zavádí termíny genetika, alelomorpha (nyní zkráceno na alela), homozygot, heterozygot a další.
1909 Archibald Garrod zjišťuje, že určité lidské choroby jsou vrozené chyby metabolismu a dědí se jako recesivní znaky. Tím dává vznik biochemické genetice.
1944 Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty podávají jasný důkaz toho, že DNA je dědičnou látkou.
1953 James Watson a Francis Crick objasňují třírozměrnou strukturu molekuly DNA, dvojitou šroubovici.
1970-1979 Paul Berg, Stanley N. Cohen a další vyvíjejí metodu štěpení DNA a spojováním fragmentů vytvářejí nové sekvence. Začíná éra genového inženýrství.
1983 Poprvé je přesně lokalizován na chromozom defekt genu podmiňující onemocnění člověka „Huntingtonovu chorobu“ a následně je zpřístupněn pro další studium.
1999 Je zjištěna sekvence prvního lidského chromozomu (chromozom 22).
2002 Je stanovena sekvence genomu myši.
2003 Je dokončeno přečtení sekvencí celého lidského genomu.
Zdroj: Mendelovo muzeum
Mendela připomene i časostroj na náměstí Svobody v Brně
Den výročí narození J. G. Mendela připomene i časostroj na brněnském náměstí Svobody. Zelené kuličky budou vypadávat každou hodinu od 11. do 23. hodin. Zelená barva má symbolizovat kuličky hrachu, s nimiž otec genetiky experimentoval. Sto zelených kuliček bude možné koupit v Turistickém informačním centru v Radnické ulici.