Valašské Meziříčí - O odtržení místních částí Krhová a Poličná od Valašského Meziříčí rozhodli obyvatelé v sobotním referendu. Teď vedení města a přípravné výbory referenda budoucích obcí čekají jednání o dělení majetku. Kdy Valašské Meziříčí ze svých cedulí definitivně vymažou, ještě není jisté. Město tak přijde o 3600 lidí, tedy asi šestinu současných obyvatel.
Špatně na tom nebudeme, věří obyvatelé budoucích obcí Krhová a Poličná
Vedení valašskomeziříčské radnice neskrývá rozpaky – do poslední chvíle věřilo, že si své městské části udrží. „Udržení celistvosti pro mě bylo jednoznačně prioritou,“ netají se zklamáním starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka (ODS).
Účast v referendu byla nad očekávání vysoká, kolem 70 procent. V Krhové se pro osamostatnění obce vyslovilo 992 z 1617 oprávněných voličů, potřeba jich bylo nejméně 807. V Poličné řeklo ano odtržení celkem 798 z 1419 oprávněných voličů, nejnižší možný počet byl 711 hlasů.
„Každý má právo na sebeurčení a na svoji identitu. A stejně tak i obec Poličná. A rozhodně na tom nebude špatně,“ komentoval výsledek referenda obyvatel Poličné Stanislav Pernický.
Náklady samotného procesu oddělení se odhadují na několik set tisíc korun. Ztráta na rozpočtovém určení daní činí v případě Krhové 3,8 milionu korun a u Poličné 3,2 milionu korun ročně. Už teď je jasné, že Valašské Meziříčí čeká chudý rok. Jelikož bude muset obě obce vyplatit, nezbude městu než zrušit velkou část investic naplánovaných na příští rok.
Místostarosta Valašského Meziříčí Jiří Pernický (nez.) (zdroj: ČT24)
Jablko sváru? Plány na rušení škol a vybudování skládky odpadu
Předmětem sporu mezi valašskomeziříčskou radnicí a obyvateli okrajových částí se stal loňský plán optimalizace školství ve městě. Radnice chtěla zrušit základní školy právě v Poličné a Krhové. Narazila ale na tuhý odpor místních obyvatel. Obě části začaly hrozit tím, že pokud budou školy zrušeny, nechtějí být součástí Valašského Meziříčí. Ačkoliv radnice optimalizaci odložila, lidé z Poličné i Krhové začali sbírat podpisy na petici žádající vypsání referenda o odtržení.
Za svoji školu se postavily i děti
Spory ještě více vyhrotily plány města na založení skládky komunálního odpadu na území Krhové. „Vidíte tu krásnou valašskou přírodu? Právě tady chtělo město vybudovat skládku. To pro nás byl jeden z hlavních důvodů,“ řekl člen přípravného výboru referenda v Krhové Zdeněk Adamec. Zastupitelé Valašského Meziříčí nakonec referendu museli dát zelenou.
Možné odtržení jedné z městských částí aktuálně řeší také Uherské Hradiště, od kterého se chce osamostatnit Jarošov. Jeho obyvatelé si připadají ze strany velké radnice dlouhodobě podfinancovaní. Radní v Uherském Hradišti jejich zájmy údajně přehlíží. Podle auditu by tím Uherské Hradiště zchudlo o 28 milionů ročně.
Rozpad obcí končil často u soudu
Blansko versus Spešov
Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jedním z důvodů byly plány na zrušení spešovské školy, proti kterým se místní vzbouřili. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve zapravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně „získala“ spolu se samostatností a základní školu nakonec stejně musela zavřít.
Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří
Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla, před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.
Slavičín versus Rokytnice
Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.
Prostějov versus Držovice
Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.
O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. „Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním,“ řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě a je proto už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.