Další majitel se pustil do znehodnocení funkcionalistické památky

Majitelka vily Jana Černá se k rekonstrukci budovy bez patřičného povolení odmítla pro Českou televizi vyjádřit. Před dům v době natáčení vyšel pouze neznámý muž, který zpochybnil, že by musel o stavební povolení žádat. „Nic na domě vzhledově neměníme, takže není důvod žádat o stavební povolení,“ prohlásil.

Jenže podle pracovníka Národního památkového ústavu, který přišel dům obhlédnout na základě anonymního oznámení, rozhodně muž pravdu nemá. „Jde o památku a navíc v památkové zóně. Dokonce, i kdyby dům památkou nebyl a byl v památkové zóně, musí stavebník, který chce dělat jakékoliv – byť jen renovační úpravy, žádat o stanovisko stavební úřad a ten pak památkáře,“ uvedl Karel Doležel z brněnské pobočky Národního památkového úřadu.

O stanovisko podle předběžných informací z domu skutečně nikdo nepožádal. Bez závazného stanoviska by tak měl stavební úřad zahájit správní řízení a vyzvat majitelku k nápravě a odstranění poničených prvků památky. Na situaci se byli pracovníci dotčených orgánů již podívat. „Pravděpodobně zahájíme s majitelem správní řízení,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Roman Burián z městské části Brno-střed pak potvrdil, že stavební úřad dnes nařídil rekonstrukční práce zastavit.

Haselmannův dům z roku 1926

Jednopatrová stavba na začátku Barvičovy ulice, postavená pro Stavební a bytové družstvo „Na Vyhlídce“, je maximálně hmotově zjednodušenou variantou rodinného domu, tvořenou téměř jednolitým kvádrem, jehož čisté uliční průčelí původně nenarušoval ani hlavní vchod. Ten byl umístěn na levé straně v nízkém rizalitu, který tvořil závětří. Do ulice vedla pouze rohová předsazená okna obytných místností, jejichž vertikálním protipólem jsou podlouhlá okna schodiště. Dispozice je téměř totožná s řadovými domy v nedaleké Lerchově ulici: v přízemí se nachází obývací pokoj a kuchyň s komorou, v prvním patře dvě ložnice a lázeň. Střešní zábradlí prozrazuje rozsáhlou terasu, na kterou ústí hranol vnitřního schodiště. Jednoduchý stavební koncept blízký funkčním i estetickým požadavkům avantgardní architektury narušuje pozdější přístavba předsíně s vchodem z uličního průčelí.

Zdroj: Brněnský architektonický manuál

Likvidace funkcionalistických památek v Brně? Bohužel běžná věc

Před rokem, podobně jako dnes v Brně-střed, řešili obdobný problém v Brně-sever. Tam dostal nová okna z plastu dům ve čtvrti Černá Pole, jehož funkcionalistické průčelí je pod památkovou ochranou. Vlastníci, kterým hrozila vysoká pokuta, byli dva: jeden soukromník a druhým byla samotná městská část. I její nejvyšší představitelé přitom měli za to, že na opravu částečně památkově chráněné stavby povolení nepotřebují. Tvrdili přitom, že o památkové ochraně není ani slovo v katastru, a tak předpokládali, že není potřeba. Jenže se spletli. A památkáři, kteří na to přišli, byli důslední.

Skvost z roku 1937 znehodnotit nenechali a nařídili zastavení stavby. „Pokud se totiž tenký okenní rám nahradil plastovým oknem s širokým profilem, tak by se památka znehodnotila,“ vysvětlila tehdy kunsthistorička Petra Hlaváčková. „Navíc pro funkcionalismus jsou právě tyto prvky příznačné,“ doplnila.

Opravy šetřil také odbor památkové péče brněnského magistrátu. A ten udělil radnici Brno-sever první pokutu za výměnu oken v domě v Helfertově ulici. „Ta byla ve výši šedesát tisíc korun. To je spodní hranice částky, kterou jsme mohli za špatné rekonstrukce udělit. Vzhledem k tomu, že radnice přislíbila nápravu, nechtěli jsme ji ani nijak víc trestat,“ uvedl vedoucí odboru Martin Zedníček. Podobně nízké pokuty rozdal i v případě dalších domů na Náměstí 28. října a v Přadlácké a Nováčkově ulici. „V nich jde, podobně jako v prvním domě, o pochybení při výměnách oken. Původní okna zde nahradila okna plastová,“ dodal Zedníček.

Současné vedení radnice chce opravit veškeré budovy, které památkový odbor prošetřuje. „Nezbývá nám nic jiného než zaplatit za chyby, které udělalo minulé vedení městské části,“ vysvětlila starostka Sabina Tomíšková. Bývalý starosta Brna-severu Leo Venclík (ODS) však pochybení odmítá. „To, že jsou domy památkově chráněné, není uvedeno v katastru nemovitostí. Když jejich rekonstrukce prošla radou městské části i stavebním úřadem, vůbec mě ani nenapadlo, že to tak je. Navíc lidé, kteří v nich žijí, nás už několikrát žádali o výměnu starých oken. Chtěli jsme jim pouze vyjít vstříc,“ uvedl Venclík.

Architekt: Lidé nechápou, že zachovat dědictví našich předků je důležité

Památkáři komplikující nebohým stavebníkům život – častý argument pro nedodržování zákona. Přitom podle památkáře Doležala není nic jednoduššího, než se s nimi poradit a najít společný kompromis. „My dobře víme, že jsou funkcionalistické stavby prováděny z tenkého zdiva a majitelé je chtějí zateplit z důvodů energetické náročnosti. Ale i to se dá vyřešit a najít vhodný způsob, který památce neublíží,“ vysvětlil.

Svůj názor si přišel před Haselmannův dům udělat i známý brněnský architekt Ivan Wahla, který se obnovou památek léta zabývá. „Je to samozřejmě obrovská škoda a ten dům ztratí svoji hodnotu. To by se například ve Vídni nestalo, protože si uvědomují, že zachování hodnoty, které vytvořili naši předkové, je důležité. A ve Velké Británii by vůbec nikoho nenapadlo staré domy přestavovat, protože kultura je tam v tomto ohledu velmi vysoká,“ prohlásil Wahla.