Brno - Největší návštěvy na fotbalovém utkání v Československu, zlaté období brněnského hokeje, tak vzpomínají sportovní fandové v Brně na areál za Lužánkami, kde stávaly stadiony pamatující lepší období fotbalu a hokeje v Brně. Snahy vrátit do opuštěných areálů život se ale více než deset let nedaří naplnit.
Bude se někdy ještě v Lužánkách sportovat?
Na fotbalovém stadionu za Lužánkami se naposledy hrálo v roce 2001. Na zimním stadionu se poslední utkání odehrálo v roce 2000. Hala zchátrala tak, že se město rozhodlo ji v roce 2008 zbořit. Nový hokejový stadion už podle tehdejšího vedení města neměl za Lužánkami vzniknout. Už deset let politici slibují, že moderní sportoviště vznikne právě tam. A termíny se mění.
Jaká byla přání politiků?
2003
Město chce zrekonstruovat starý fotbalový stadion za Lužánkami. Nákladem 900 miliónů korun vy měl na místě zchátralého stadionu vyrůst moderní fotbalový stánek s hledištěm pro třicet tisíc sedících diváků. To tvrdil brněnský primátor Petr Duchoň (ODS) s tím, že dokončení nového stadionu je plánováno na konec roku 2010.
2004
Radnice vyčlenila 8 miliónů korun na zpracování studie, která měla zajistit, aby stadion splňoval nejpřísnější mezinárodní kritéria. Dokončení stadionu je plánováno na rok 2006.
2006
Brno chce zbořit stadion a hokejovou halu za Lužánkami. Stavba haly by mohla začít už na konci roku 2007, neskrýval optimismus další z brněnských primátorů Roman Onderka (ČSSD).
2007
Brněnský magistrát začne připravovat dokumenty potřebné ke stavbě nového stadionu. Nová aréna by podle primátora Romana Onderky měla stát v roce 2011.
2009
Brněnským fanouškům dochází trpělivost. 3. května jich asi 350 pochodovalo městem se sloganem „Chceme zpátky za Lužánky“.
GALERIE
Fotbalový stadion za Lužánkami
Po posledních volbách se záměr na vybudování sportovních stadionů dostal dokonce do koaliční smlouvy. Tentokrát si ale nikdo netroufá odhadnout, kdy by mohly stadiony znovu stát. „Historie tohoto problému jasně říká: Nedávejte plané sliby,“ odmítá odhadnout, kdy se fotbal a hokej za Lužánky vrátí, náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). Nemělo by se přitom podle něj jednat jen o fotbal, za Lužánky patří i hokej. „Ani jeden ze stadionů nelze řešit odděleně, jsou to spojené nádoby,“ tvrdí náměstek Kotzian.
Bývalý hráč Komety Jaromír Maixner (zdroj: ČT24)
Na úpadku sportovišť se podepsali soukromí majitelé
Zimní stadion získal po roce 1989 podnikatel Zdeněk Valc a objekt začal chátrat. Když se v něm přestal hrát hokej, sloužil mimo jiné jako cvičiště pro záchranáře, kteří se psy vyhledávali zasypané osoby. A soukromý majitel – Lubomír Hrstka – nepřinesl štěstí ani brněnskému fotbalu. Kdysi slavný areál, kam chodil srovnatelný počet diváků jako na zbývající zápasy 1. ligy, dnes připomíná lesopark. Na Hrstkovu společnost byl v roce 2001 vyhlášen konkurz a stadion měnil majitele. Město ho koupilo za necelých 18 miliónů korun od provozovatele taxislužby Kamila Pochylého. Ten ho přitom koupil za 11,5 miliónu korun jen o rok dříve v dražbě. Brno tehdy bylo ochotno dát za opuštěný stadion nejvýše 5 miliónů korun. O rok později zaplatilo téměř čtyřnásobek.
Stavbě brání nevyřešené majetkové spory
Město vede spor se společností Czechcity. Firma tvrdí, že v okolí sportovišť vlastní asfaltové cesty, městu zase patří pozemky. Firma Czechcity přitom chce, na rozdíl od města, území využít pro stavbu domů a bytů s obchody. Ani samo město ale nebude schopno sportovní areál vybudovat vlastními silami. „Stavba se neobejde bez spolupráce se soukromým sektorem,“ tvrdí náměstek primátora Robert Kotzian.