Brno – Městské lázně v brněnských Zábrdovicích z roku 1931 byly kdysi nejmodernějšími v Evropě. Po letech slávy přišel úpadek a významná pamětihodnost funkcionalistické architektury v současnosti chátrá. Před třemi lety sice město opravilo střechu, která byla v naprosto kritickém stavu, k dalším opravám se ale neschyluje. O budovu v tak dezolátním stavu nemá nikdo zájem.
Funkcionalistické lázně v Zábrdovicích stále chátrají
Brněnské městské lázně v Zábrdovicích – dříve skvost funkcionalismu, podle architektů jedna z nejlepších Fuchsových staveb vůbec. Dnes jsou bývalé lázně jen chátrající budovou. Stěny jsou v dezolátním stavu, stropy pamatují déšť, v havarijním stavu jsou rozvody elektřiny i vody. Lázně sloužily svému účelu naposledy před čtrnácti lety, od té doby se tu zastavil čas a budova pouze chátrá.
Lázně byly ve své době údajně nejmodernější v Evropě. Nostalgii prožívají hlavně ti, kteří je zažili v plném rozkvětu. Jako například Olga Malíková, která do lázní nastoupila v roce 1966 jako masérka. „Provoz tady byl velký, vstupné bylo strašně levné – 2 koruny za sprchu, 6 korun vstupenka do páry. V pátek sem jezdila děvčata z Blanska na masáže a do páry, to jsme se tady mohli strhat,“ vzpomínala bývalá zaměstnankyně lázní Olga Malíková.
O lázních hovoří architekt Jan Sapák (zdroj: ČT24)
Před třemi lety město opravilo alespoň střechu, další investice jsou ale v nedohlednu. „Díky bohu se povedlo spravit aspoň tu střechu… Tady se musí předělat úplně všechno,“ řekl ředitel Lázní města Brna Česlav Gojný.
Město by rádo budově vrátilo nejen původní podobu, ale hlavně smysl a účel. Zároveň ale přiznává, že peníze na nutné opravy nemá. Celková rekonstrukce by stála až 100 milionů korun. Navíc se do architektury nesmí výrazněji zasáhnout. „Největší nevýhodou této budovy je, že má velmi malé tepelně-izolační schopnosti. Provoz by byl velmi nákladný, protože by docházelo k velkým únikům tepla,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Brna Martin Zedníček.
Památkově chráněnou budovu se město v minulosti snažilo nabídnout vinařům, akvaristům i kaktusářům, nikdo o ni ale v tomto stavu neměl zájem.
Fuchsovy lázně pro Brno
Ve 30. letech 20. století byla základním hygienickým příslušenstvím vybavena pouhá jedna třetina všech brněnských bytů. Brňané tak svoji očistu prováděli ve veřejných lázních, které však především v okrajových částech města chyběly. Magistrát se proto rozhodl vybudovat síť převážně sprchových lázeňských budov po celém městě. Roku 1929 byla vypsána soutěž na nové lázně v Brně-Zábrdovicích, v níž zvítězil návrh Bohuslava Fuchse. Lázně za 7 a půl milionů korun byly dokončeny v roce 1932.
Celý areál byl rozdělen na zimní a letní lázně. Zimní část tvořila rozměrná dvoupatrová budova s šatnami, odpočívárnami, samotným lázeňským vybavením, ale i místnostmi pro holiče a kadeřníky a také restaurací. Letní lázně nabízely venkovní bazény a šatny pro 5 tisíc návštěvníků.