Spis, který položil základy genetiky, je zpět v Brně

Přesně 190 let od narození opata Gregora Johana Mendela se do augustiniánského kláštera v Brně vrátil německy psaný dokument „Versuche über Pflanzenhybriden“. Dílo, jež položilo základy genetiky, která se dnes prolíná řadou vědních oborů, bylo po léta uloženo v Německu. Od roku 1865 urazil rukopis dlouhou pouť. Těsně před koncem minulého režimu byl pro jistotu předán bratrům augustiniánům do Německa. 

„Já osobně jsem se s tímto rukopisem setkal někdy kolem roku 1996, když jsem se náhodou v Brně potkal s páterem Klemensem Richterem. Ten mi řekl, že jako vzdálený potomek Mendela ten rukopis má, a dokonce mi ho tehdy nabídl,“ popsal současný starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec. Oba bratři se rozloučili s tím, že až bude rukopis v Brně potřeba, nějak se domluví. „Uběhlo několik let, a když jsme připravovali výstavu k 180. výroční narození Gregora Mendela, poslal mi páter na mou žádost o rukopis zamítavou odpověď,“ řekl opat Martinec. 

Do boje o spis se pak zapojila celá řada skupin, které o vzácný dokument stály. Do sporu dokonce vstoupily i německé úřady, které se pokusily listinu prohlásit za národní kulturní dědictví. Začalo proto dlouhé diplomatické jednání, do kterého se zapojily i české úřady a ministerstvo zahraničí. „Loni před Vánocemi jsme se dozvěděli, že německé orgány uznaly, že se nejedná o majetek Německé republiky, ani o majetek Bádenska. Čekali jsme pouze na  povolení k vývozu a když jsme ho dostali, pod diplomatickou záštitou jsme pro rukopis jeli,“ zakončil vyprávění opat. 

Vzácné dílo se tak vrátilo do místa svého vzniku 190 let od narození Johana Gregora Mendela. „Je to vlastně základní rovnice genetiky, která vyrůstá na tomto objevu a je dnes známá po celém světě. Máme před sebou dílo, jež objevil člověk, který žil v tomto domě, v tomto klášteře. A na to můžeme být patřičně hrdí,“ doplnil Martinec. 

Spis bude vystavován jen příležitostně 

„Rukopis obsahuje informace o tom, jak si Mendel představoval fungování dědičnosti, která byla pro tehdejší dobu věcí naprosto nepochopitelná,“ popsal obsah vzácného dokumentu ředitel Mendlova muzea genetiky Ondřej Dostál. Mendel v práci popsal všechno, co pozoroval při svých pokusech s hrachem v letech 1854–1865. Po prezentování výsledků byl rukopis zpracován a otisknut jako článek ve věstníku. 

„Je to pro nás velká pocta, že zde můžeme mít dokument, který založil celý vědní obor prolínající se dnes všemi biologickými vědami,“ uvedl Dostál. Momentálně je rukopis v držení opatství. V nejbližší době projde kontrolou restaurátorů. „Plánujeme jeho vystavení, ale nebude vystavován stále. Jedná se o jedinečný doklad, který potřebuje jedinečnou péči, ale při speciálních příležitostech bude k vidění pro veřejnost,“ dodal Dostál. 

Gregor Johann Mendel (1822–1884)

Gregor Johann Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně, kam přišel v roce 1843 a přijal řeholní jméno Gregor. Mendel studoval matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Své široké znalosti později uplatnil při svém nejvýznamnějším díle. 

Mezi lety 1856–1863 se Mendel věnoval křížení hrachu a sledování změn dceřiných rostlin. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Později byla jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. Mendelova práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum. 

Od roku 1862 prováděl Mendel také každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Mendelovo jméno čestně nese i první česká vědecká stanice na Antarktidě.

V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a 6. ledna 1884 zemřel v klášteře a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.

Zdroj: Wikipedie