Brno - Na jižní Moravě už funguje několik lesních mateřských škol. Děti v nich nejsou zavřené ve třídách, ale volný čas tráví v lese. Alternativní školky mají své odpůrce i příznivce. Jejich provoz ale není součástí vzdělávacího systému a ministerstvo školství akreditace těmto zařízením zatím neuděluje. Školky proto fungují většinou na komerčním základě jako zájmová sdružení. Neobvyklou alternativu běžné mateřinky nabízí například klub Za Humny u Ivančic. Další zařízení v kraji fungují v Předklášteří, u Pozořic či na hradě Veveří.
Lesní školky nabízí alternativu k běžným mateřinkám
Místo stěn školky děti obklopuje příroda. Hlavní myšlenkou lesních mateřských škol je, že děti tráví co nejvíce času venku. „Scházíme se kolem deváté ráno a v lese trávíme celé dopoledne až do půl jedné. Pak se vracíme na oběd a po obědě máme malou siestu. Odpoledne děti většinou chtějí jít znova ven,“ popsala pedagožka z lesní školky Za Humny Jitka Valehrachová.
Když počasí pobytu venku nepřeje, tráví děti odpoledne výtvarnými činnostmi či hudebními kroužky. Uvnitř ale zůstávají málokdy, do přírody se vyráží téměř za každého počasí. Děti neodradí ani pořádná chumelenice nebo mráz, na sněhu si hrají i svačí. „Někdy se stává, že si děti stěžují, že jim je zima. Ale stačí jedna pohybová hra a už je teplo. Děti to naprosto dokonale zvládají, řekla bych, že my jsme na tom hůř,“ řekla s úsměvem Valehrachová.
Když je zima, jdou se děti schovat do provizorního domu, kde samy pomáhají i zatopit v kamnech. Delší pobyt v přírodě přitom vítají i dětští lékaři. „Já osobně to velice vítám, aby děti chodily na procházky na čerstvý vzduch. Je ale potřeba si uvědomit, že les má i svá úskalí. Jsou tam klíšťata, takže děti v takových školkách by určitě měly být očkované proti klíšťové encefalitidě,“ upozornila pediatrička Hana Hrstková.
Hovoří učitelka z lesní školky Jitka Valehrachová (zdroj: ČT24)
Lesní školky zatím ministerstvo neuznává
Alternativu k běžnému předškolnímu vzdělávání si řada rodičů chválí. „Buduje se tu otužilost a větší samostatnost. Moje starší dítě chodí do normální školky a tohle jsme brali jako doplnění toho, co v běžné mateřské škole chybí,“ popsala výhody lesní školky maminka Hanka Kočí, která už do netradiční mateřinky přihlásila i své mladší dítě. „Kdyby to bylo státem trochu dotované a nebylo to tak drahé, tak bych je sem posílala klidně na více dnů v týdnu,“ dodala maminka. Její děti chodí do lesní školky jen na dva dny v týdnu. Tyto mateřinky totiž nejsou začleněny do vzdělávacího systému, fungují většinou jen jako kluby. Rodiče tak za pobyt v lesní školce zaplatí plnou komerční částku.
Ministerstvo o problému ví a snaží se ho řešit. „O dalším postupu se bude rozhodovat až po vyhodnocení pokusného ověřování, které bylo 1. září 2010 zahájeno v integrované lesní mateřské škole Lesníček při Mateřské škole Semínko,“ uvedla za ministerstvo školství Jana Holíková. Testovací provoz mateřinky skončí na konci letošního školního roku. „Pokud se tato možnost osvědčí, mohl by být zahájen legislativní proces, který by umožnil integrování lesních školek do provozu klasické mateřské školy,“ dodala Holíková. Jasno by mohlo být koncem roku 2012.
Myšlenka lesních školek
Les je jako jedno velké hřiště a příroda jako učitelka. Děti ve věku tři až šest let, které jsou nejčastějšími návštěvníky lesních školek, najdou v přírodě to, co právě potřebují. Pedagogové připravují program, který přirozeně navazuje na roční období a místo, které se pro daný den stává učebnou pod širým nebem. Pomůckami jsou často přírodniny – klacík jako tužka na kreslení v písku, kamínky jako hudební nástroj nebo počitadlo. Děti mohou poznávat všemi smysly – jak voní letní louka, jak zní různé druhy dřeva. Zásadou v lesních školkách je menší počet dětí na pedagoga, než je tomu v klasických mateřinkách. Optimální počet je patnáct až dvacet dětí doprovázených vždy nejméně dvěma dospělými.