Ústavní soud představuje originál listiny Charta 77

Obsah i forma petice byly domluveny v sobotu 11. prosince 1976 v pražském bytě překladatele Jaroslava Kořána. Název dostala při další schůzce na stejném místě.

„Zhruba 250 kopií textu i jmenného seznamu bylo opisováno na třech psacích strojích v bytě Václava Havla U Dejvického rybníčku 10, aby je měl každý signatář. Obálky s nimi, jakož i originály podpisových lístků, byly až do plánovaného odeslání uloženy v bytě Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí 1, kde je na Tři krále 1977 vyzvedl herec Pavel Landovský. To proto, aby je s Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem osobně doručili adresátu - Parlamentu ČSSR,“ popsal detailně historii vzniku klíčového demokratického dokumentu kurátor výstavy Zdeněk Drahoš z Moravského zemského muzea, jež expozici připravilo.

Literáty však cestou do parlamentu přepadlo komando Státní bezpečnosti, která vzápětí rozpoutala kampaň vrcholící podpisem „Anticharty“ v pražském Národním divadle. „Za ten zásah Státní bezpečnosti můžeme být vlastně vděční, protože právě to způsobilo ten poprask ve světě,“ uvedl na vernisáži výstavy Pavel Kohout.

Originály tří pracovních verzí předal Kohout, než byl z pražského bytu vypuzen, švýcarskému velvyslanci Waltere Jaeggimu. Po jeho smrti se jich ujal prezident švýcarského kantonu Nidwalden Bruno Leuthold, který je vrátil Pavlu Kohoutovi a Jeleně Mašínové po jejich násilném odsunutí z vlasti v říjnu 1979. Další čtvrt století byly pak uloženy ve Vídni a v Praze.

V lednu 2012 se staly originály čtyř pracovních verzí součástí sbírek Moravského zemského muzea, konkrétně Oddělení dějin literatury. „Pavlu Kohoutovi, který se o tyto jedinečné originály dokumentů staral plných třicet pět let, patří velký dík za tuto péči i za předání originálů Moravskému zemskému muzeu, které se tak stalo správcem originálu výjimečně významného dokumentu,“ řekl Zdeněk Drahoš, jenž originální listiny k prvnímu veřejnému vystavení připravil.

Listina smí být vystavená pouze šest týdnů

Celou expozici připravilo Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Ústavním soudem. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. „Byli to právě autoři a následně signatáři Charty 77, kteří se těchto hodnot v čase normalizační totality statečně dovolávali,“ řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Dnešní vernisáž zahájí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a přítomno bude hned několik chartistů v čele s Pavlem Kohoutem. Veřejnosti bude výstava přístupna v auditoriu před hlavním sněmovním sálem v prvním patře po dobu šesti týdnů, vždy v době veřejných soudních slyšení. Delší dobu totiž nelze dokument vystavovat, neboť byl napsán na nekvalitním průklepovém papíru. Kdyby byl dlouhodobě vystaven světlu, mohly by se jeho listiny poškodit.

Dnešní vernisáže se zúčastní veřejně známí chartisté, například Pavel Kohout, Anna Šabatová, Jan Trefulka, Milan Uhde nebo třeba Petr Oslzlý. Pozvány jich byly desítky. Přijde například také jeden z brněnských signatářů Jiří Machourek, právník, který obhajoval před rokem 1989 brněnské signatáře.