Vlčnov představil na krojovém plese svého letošního krále

Vlčnov – Na tradičním krojovém plese ve Vlčnově na Uherskohradišťsku byl v sobotu představen nový vlčnovský král a jeho družina. Letos padla volba na školáka Martina Matušíka. Jeho krojovaný doprovod tvořilo šestnáct děvčat a deset mladíků narozených v roce 1994. Květnová Jízda králů se letos ve Vlčnově pojede poprvé pod prestižní značkou UNESCO. Na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva se tento fenomén dostal koncem loňského roku.

V sobotu večer nastal nejsledovanější moment plesové sezóny na Slovácku – představení nového vlčnovského krále. Letos je jím desetiletý Martin Matušík. Krále si zvolili a ochraňují čerstvě dospělí mladíci – legrúti, kteří jej budou doprovázet i při květnové Jízdě králů. Ta bude letos obzvlášť slavnostní, poprvé totiž ponese značku světového kulturního dědictví UNESCO. Pro mladého krále si jeho družina přišla před plesem přímo do jeho domu, odkud ho doprovodila až do sálu.

Novopečený král Martin je desetiletý kluk. Čtvrťák, který má ve škole nejraději vlastivědu a tělocvik, doma počítač, morče a prý bez nucení i housle. Své kralování bere jako hru s občasnými výhodami. Jeho život zatím nová funkce nijak výrazně nezměnila, více úkolů mu přibyde těsně před samotnou jízdou. „Je to ale dobrý pocit, být král. Mám víc povinností, musím si třeba pravidelně uklízet pokoj. Na koni ale už jezdit umím,“ pochlubil se Martin. Kvůli plesu už například trénoval několik dní se svou maminkou tancování. Král pak své mamince věnoval i první sólo. „Je to krásné. Zážitek na celý život, tancovat s takovým krásným tanečníkem,“ svěřila se Martinova matka Zdeňka Matušíková.

Letošní královská rodina se na náročný úkol těší, oba rodiče malého krále mají k folkloru velmi blízko, což dokazuje i návštěva u Matušíků doma. Kroje všude, kam oko pohlédne. Rodina navíc bydlí ve Vinohradské ulici, které už se pomalu začíná přezdívat Královská. To kvůli mimořádné koncentraci rodin, které daly Vlčnovu krále. Matušíkovi jsou v pořadí jedenáctí.

Sami pořadatelé přiznávají, že najít vhodného krále, jemuž je většinou mezi 10 až 12 lety, je čím dál těžší. Při výběru hraje roli i fakt, zda má k tradicím chlapec a jeho rodina nějaký vztah a zda je rodina ochotna se role zhostit. Pro rodinu jde o finančně i časově náročný úkol. „Já sám jsem králem nikdy nebyl, byl jsem jen jezdec. Ale celý život jsem tvrdil, že jeden z mých synů bude král. A teď se to podařilo,“ uvedl otec letošního krále Jiří Matušík.

Jízda králů – folklorní poklad 

Jízda králů je tuzemským kulturním fenoménem. Pravidelně se koná už jen ve čtyřech obcích, kam za touto pestrou podívanou přijíždí davy návštěvníků. Ministerstvo kultury už předloni zapsalo Jízdu králů do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. Největší úspěch ale přišel loni na podzim, kdy byla tradice zapsána mezi poklady světového kulturního dědictví. Slovácká lidová kultura tak má na seznamu UNESCO už svého druhého zástupce. Od roku 2005 na něm figuruje lidový tanec mladíků odvedených na vojnu zvaný verbuňk. Z tradic udržovaných v Česku jsou mezi světové dědictví zařazeny i masopustní průvody s maskami obvyklé na Hlinecku nebo také sokolnictví.

Jízda králů

Tradice se dodnes udržela v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích. Hlavní roli v ní hraje chlapec navlečený v dívčím kroji s růží v ústech. Iniciační obřad tohoto charakteru již jinde v Česku a zřejmě ani v Evropě neexistuje. Vznik jízdy králů kladou někteří etnografové do předkřesťanského období, kdy o pozici lidového krále usilovali honáci dobytka. Králem se stal nejlepší z nich. Alternativní vysvětlení vzniku spadá do podstatně mladšího období, kdy uherský král Matyáš Korvín prchal po prohrané bitvě před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.

Vydáno pod