Brno - Desítkám měst a obcí v regionu hrozí, že přijdou o některé své pozemky. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových totiž požaduje navrácení parcel, které podle úřadu v roce 1991 neoprávněně přešly na obce a města. Podle výroku Ústavního soudu obce neměly nárok na pozemky, které před rokem 1991 pouze evidovaly, fakticky o ně ale nepečovaly.
Městům a obcím hrozí ztráta některých pozemků
Celý spor odstartoval Miroslav Kovál, který bojoval o pozemky pod domem na ulici Bohuslava Martinů. Parcely pod domy patřily před rokem 1991 státu, později na základě zákona přešly pod město, které je obyvatelům domů odprodalo. „Když roku 2001 vyšel příslušný zákon, zjistil jsem, že pozemky měly být družstvům převáděny zdarma,“ popsal Miroslav Kovál, jak začal jeho spor s městem. Aby mohli družstevníci revitalizovat své domy, museli být i majiteli pozemků pod nimi. „Město nám koupi pozemků vnutilo. Nemohli jsme se ubránit, protože jsme ty pozemky potřebovali,“ vzpomínal Kovál. Své snažení dotáhl Miroslav Kovál až k Ústavnímu soudu, který mu dal letos v červnu zapravdu: město získalo pozemky neoprávněně.
Celý spor se točí kolem „práva hospodaření“. Rozhodnutí Ústavního soudu říká, že „majetek správného hospodáře nestačí pouze evidovat, ale je třeba také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat.“ Ústavní soud v této otázce rozhodoval už několikrát. „V těchto záležitostech rozhoduje Ústavní soud konzistentně už od roku1996, ato celou řadou svých usnesení. V nich soud odmítal nároky obcí, jež se týkaly majetku, se kterým obce měly právo hospodaření, ale to vlastní hospodaření na něm nevykonávaly,“ uvedl mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.
Problém se týká stovek pozemků
Městům a obcím však byly po roce 1991 zřejmě převáděny i pozemky, na kterých města fakticky nehospodařila. Ústavní soud uznal, že pozemky patří státu a na základě tohoto rozhodnutí začal konat i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který požaduje po obcích a městech vybrané pozemky zpět. „K dnešnímu dni již bylo uzavřeno několik souhlasných prohlášení s městy a obcemi na vrácení neoprávněně přepsaného majetku,“ potvrdila za úřad ředitelka Územního pracoviště Brno Lenka Taie Kolaříková. Podle našich informací zaslal úřad sedmi obcím dalších 49 výzev, které se týkají celkem 338 pozemků. Adresátem výzev bylo Statutární město Brno, obec Škrdlovice a města Modřice, Dubňany, Vyškov, Znojmo a Bystřice nad Pernštejnem. „Téměř s jistotou lze říci již v tuto chvíli, že zmíněné počty dotčených pozemků nejsou konečné,“ dodala za úřad vedoucí oddělení komunikace Jana Rennerová s tím, že úřad bude prověřovat pozemky po celé republice.
Hovoří Miroslav Kovál (zdroj: ČT24)
Nejvíce pozemků žádá úřad po městu Brnu. Magistrát města s nároky úřadu nesouhlasí. Podle něj požadavek destabilizuje majetkové poměry ve městě a stát by měl zasáhnout pomocí legislativní úpravy. „Považujeme situaci za velmi vážnou, ale stojíme si za svým. Majetek byl ze státu na město převeden striktně v souladu s tehdy platným metodickým postupem ministerstva financí,“ hájil postup Brna náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD), který zároveň potvrdil, že v případě Brna jde o významný podíl nemovitého majetku.
Rozhodnutí Ústavního soudu řeší také ve Znojmě. „U nás to v současnosti řeší sloučený odbor investic a majetku. Je to v řešení jak z právního hlediska, tak jsou i delegování zaměstnanci odboru, aby udělali evidenci a nahlédli do archivů. Chceme mít jasno, o které pozemky se bude jednat,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD).
Verdikt Ústavního soudu měl být definitivní tečkou i za snažením Miroslava Kovála. Jestliže podle Ústavního soudu nebyly pozemky nikdy v majetku města, nemohlo je město ani prodat a družstevníkům tak měly být vráceny peníze. „Překvapuje nás, že máme velký problém naše právo naplnit. I když město o problému ví, máme u soudu 52 žalob na vrácení peněz,“ uvedl Kovál s tím, že jde o částky v řádu desítek až stovek tisíc korun.